Jakub Arbes
Newtonův mozek

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Vypravěč příběhu je pozván svým přítelem, domněle zastřeleným ve válce, do jeho domu na slavnost. Celý dům i podivné zjevení hostitele budí hrůzu a působí velmi tajemně. Vzápětí však začne hostitel vysvětlovat, že byl zraněn na hlavě a v lebce má mozek geniálního fyzika Newtona, který byl dosud uchovaný v muzeu. Seznám…í přítomné se svým vynálezem – strojem času, který je schopný letět vesmírem tak rychle, že předstihne světelné vlny, a při zpětném pohledu na Zemi může pozorovatel na odražených světelných vlnách sledovat vývoj dějin až do daleké minulosti. Hostitel s vypravěčem let vesmírem uskuteční a vidí, že lidské dějiny se skládají jen ze samých válek a krveprolití. Na závěr se vypravěč probouzí a zjišťuje, že vše byl zřejmě pouhý horečnatý sen. Vypravěč příběhu je pozván svým přítelem, domněle zastřeleným ve válce, do jeho domu na slavnost. Celý dům i podivné zjevení hostitele budí hrůzu a působí velmi tajemně. Vzápětí však začne hostitel vy…světlovat, že byl zraněn na hlavě a v lebce má mozek geniálního fyzika Newtona, který byl dosud uchovaný v muzeu. Seznámí přítomné se svým vynálezem – strojem času, který je schopný letět vesmírem tak rychle, že předstihne světelné vlny, a při zpětném pohledu na Zemi může pozorovatel na odražených světelných vlnách sledovat vývoj dějin až do daleké minulosti. Hostitel s vypravěčem let vesmírem uskuteční a vidí, že lidské dějiny se skládají jen ze samých válek a krveprolití. Na závěr se vypravěč probouzí a zjišťuje, že vše byl zřejmě pouhý horečnatý sen.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, špinavé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, špinavé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Hudeček
Edice:	38. svazek ed. 38. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vydání třinácté, ve Skvostech první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2026 11:52
Číslo položky:	1652996

O autorovi

Jakub Arbes

Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, avšak neřadil se mezi ně, neboť tvořil za jiných okolností než oni. Narodil se v nezámožné rodině ševcovského mistra Jana Arbese a manželky Anny, rozené Winklerové , jako třetí ze čtyř dětí. V rodném Smíchově, který tehdy ještě nebyl součástí Prahy, strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u Panny Marie Vítězné na Malé Straně a poté měl jít do učení v oboru obuvnictví jako otec. Měl však velmi dobré výsledky ve škole, a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku , ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem. 24. června 1867 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Josefinou Rabochovou , dcerou soustružníka Jana Rabocha, S Josefinou měl již před svatbou dceru ; tato dcera však brzy zemřela. Dcera Olga o Jakuba Arbese pečovala do smrti a starala se i o jeho literární pozůstalost. Když Arbes ztratil zrak, diktoval dceři Olze své texty. Další dcera Polyxena žila po sňatku v Berlíně, syn Edgar zemřel jedenáctiletý. Začínal roku 1867 v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Zde působil jako redaktor do roku 1877, tedy i v období od 1. listopadu 1868 do 1. května 1869, kdy titul musel být přejmenován na Naše listy. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou od...

Více od autora