Knihy
Historie
Světová historie
Karel Pacner
Nevšední doteky dějin

Karel Pacner
Nevšední doteky dějin : [historické příběhy ve spirále 20. století]

2014 | Nakladatelství Plus

Kdy byl poprvé spatřen létající talíř? Víte, že ufománie byla zástěrkou pro projekty tajných služeb? Kde je Hitlerovala mrtvola? Byl vrah Johna Kennedyho loutkou KGB? Který z Čechů byl jako jediný u zrodu atomové bomby? Indiáni Navahové byli nejdokonalejší radisté za druhé světové války, jejich jazyku totiž nikdo na sv…ětě nerozuměl, nemuseli tedy používat tajné kódy. Stačilo najít pojmenování věcí, pro které neměli v navažštině výraz, a tak bojovému letounu říkali „kolibřík“, vysílačce „tiše zpívající přenosná skříňka“, „brambor“ představoval ruční granát, „vejce“ bomba a „želva“ tank… Poutavé, někdy až neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner. Kdy byl poprvé spatřen létající talíř? Víte, že ufománie byla zástěrkou pro projekty tajných služeb? Kde je Hitlerovala mrtvola? Byl vrah Johna Kennedyho loutkou KGB? Který z Čechů byl jako jediný u z…rodu atomové bomby? Indiáni Navahové byli nejdokonalejší radisté za druhé světové války, jejich jazyku totiž nikdo na světě nerozuměl, nemuseli tedy používat tajné kódy. Stačilo najít pojmenování věcí, pro které neměli v navažštině výraz, a tak bojovému letounu říkali „kolibřík“, vysílačce „tiše zpívající přenosná skříňka“, „brambor“ představoval ruční granát, „vejce“ bomba a „želva“ tank… Poutavé, někdy až neuvěřitelné příběhy 20. století, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025903001
ISBN:	9788025903001
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 7. 2023 11:6
Číslo položky:	594484

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora