František Janouch
Ne, nestěžuji si : malá normalizační mozaika

2008 | Nakladatelství Akropolis

Literatura faktu

Kniha s podtitulem Malá normalizační mozaika je výmluvným připomenutím absurdní i tragické „normalizace“, která před čtyřiceti lety následovala vstup „bratrských“ vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Kniha líčí, jak se poměry v okupované zemi mění, jak ve vědeckých institucích získává politická poslušnost v…rch nad odborností, jak servilita k nové, okupanty dosazené moci, vítězí nad svobodným myšlením a slušností. Dokumentuje, jak jsou lidé v atmosféře všeovládajícího strachu stíháni pro své názory, jak bují absurdita i zvůle, jak jsou autorovi přátelé zatýkáni a vězněni, jak on sám je vyslýchán i odposloucháván. Janouch zaznamenává společenské události i vlastní zážitky s odstupem i nadhledem, bez zášti či ublíženosti, často s nadlehčující ironií a humorem. Na počátku svého líčení je František Janouch úspěšným jaderným fyzikem. Postupně je mu v jeho vlasti znemožněno pracovat, žít a jednat jako svobodnému člověku – nakonec se ocitá ve Švédsku jako exulant, zbavený československého občanství . Později ve Švédsku zakladá Nadaci Charty 77, jejíž činnost rozvíjí úspěšně dodnes. Kromě vlastního vyprávění skládá autor svou mozaiku i z dobových dokumentů, korespondence s přáteli i úřady, reflexí i anekdot. Autorův úsporný styl udrží snadno čtenářovu pozornost od začátku až do konce knihy – podává jasný a srozumitelný obraz „jak to tenkrát vlastně bylo“. Druhé pražské vydání doprovází několik nových archivních dokumentů a původní doprovodné texty Františka Kriegla, Andreje Sacharova, Jeleny Bonnerové a Milana Uhdeho. Kniha s podtitulem Malá normalizační mozaika je výmluvným připomenutím absurdní i tragické „normalizace“, která před čtyřiceti lety následovala vstup „bratrských“ vojsk Varšavské smlouvy na území Česk…oslovenska. Kniha líčí, jak se poměry v okupované zemi mění, jak ve vědeckých institucích získává politická poslušnost vrch nad odborností, jak servilita k nové, okupanty dosazené moci, vítězí nad svobodným myšlením a slušností. Dokumentuje, jak jsou lidé v atmosféře všeovládajícího strachu stíháni pro své názory, jak bují absurdita i zvůle, jak jsou autorovi přátelé zatýkáni a vězněni, jak on sám je vyslýchán i odposloucháván. Janouch zaznamenává společenské události i vlastní zážitky s odstupem i nadhledem, bez zášti či ublíženosti, často s nadlehčující ironií a humorem. Na počátku svého líčení je František Janouch úspěšným jaderným fyzikem. Postupně je mu v jeho vlasti znemožněno pracovat, žít a jednat jako svobodnému člověku – nakonec se ocitá ve Švédsku jako exulant, zbavený československého občanství . Později ve Švédsku zakladá Nadaci Charty 77, jejíž činnost rozvíjí úspěšně dodnes. Kromě vlastního vyprávění skládá autor svou mozaiku i z dobových dokumentů, korespondence s přáteli i úřady, reflexí i anekdot. Autorův úsporný styl udrží snadno čtenářovu pozornost od začátku až do konce knihy – podává jasný a srozumitelný obraz „jak to tenkrát vlastně bylo“. Druhé pražské vydání doprovází několik nových archivních dokumentů a původní doprovodné texty Františka Kriegla, Andreje Sacharova, Jeleny Bonnerové a Milana Uhdeho.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	304
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086903710
ISBN:	9788086903712
Vydání:	3. vyd., (V nakl. Akropolis 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2026 11:37
Číslo položky:	2008260

O autorovi

František Janouch

František Janouch je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident a zakladatel Nadace Charty 77, jíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství. Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, ...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…