Lenka Procházková je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí . Je autorkou několika románů, sbírek povídek, řady fejetonů a dalších litérárních děl a také aktivní členkou několika organizací sdružujících literáty. Je nositelkou medaile Za zásluhy I. stupně. Vystupuje dlouhodobě aktivně ve veřejném prostoru v Česku, a to včetně několika neúspěšných kandidatur na volené posty. Její veřejné vystupování je spojováno jejími kritiky s českým konzervativním, nacionalistickým a protiimigračním hnutím. Ve svých textech publikovaných převážně v nezávislých médiích se věnuje hlavně kritice současných poměrů v Česku a v Evropské unii. Vystupuje také proti katolické církvi a byla její hlasitou oponentkou v kauzách církevních restitucí a výstavby Mariánského sloupu v Praze. Její otec Jan Procházka byl spisovatel. Má dvě mladší sestry. Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka. Má tři děti se dvěma partnery - dvě dcery a syna. Otec zemřel předčasně roku 1971. Atmosféru jeho pohřbu popisuje ve svém fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oce... Zdroj: wikipedia.org