Václav Řezáč
Nástup : 2

1985 | Nakladatelství Československý spisovatel

První část zamýšlené trilogie o budování pohraničí. Děj se odehrává v městečku Potočná, počíná květnem 1945, nástupem několika Čechů do zcela něm. prostředí a je doveden do podzimu téhož roku. Na otázku, jakou měrou jsou postavy rom. přepisem skutečnosti, Řezáč odpověděl: "Vyznávám zásadu onoho gorkovského: ze sta po…pů jeden pop. Všechny podstatné složky naší společnosti, které se podílely na osídlení pohraničí a na jeho budování, ať už to byli dělníci , zemědělci , inteligenti , mají v Nástupu representanty. Chtěl bych zdůraznit, že jsem je viděl nejen jako lidi, kteří sem přišli, aby se tu usídlili a zařídili si lepší život, ale především jako nositele nového společenského řádu, který tu sami budou vytvářet. Porostou ve své pracovní povinnosti, budou se tím měnit, budou lepší a krásnější." V kontrastu k těmto budovatelům socialismu vystupují v románu i kořistníci, kteří v honbě za majetkem jsou ochotni spojit se s nacisty .
Doslov napsal František Buriánek.
15. vydání, v nakl. Československý spisovatel 14. vydání. První část zamýšlené trilogie o budování pohraničí. Děj se odehrává v městečku Potočná, počíná květnem 1945, nástupem několika Čechů do zcela něm. prostředí a je doveden do podzimu téhož roku. Na otá…zku, jakou měrou jsou postavy rom. přepisem skutečnosti, Řezáč odpověděl: "Vyznávám zásadu onoho gorkovského: ze sta popů jeden pop. Všechny podstatné složky naší společnosti, které se podílely na osídlení pohraničí a na jeho budování, ať už to byli dělníci , zemědělci , inteligenti , mají v Nástupu representanty. Chtěl bych zdůraznit, že jsem je viděl nejen jako lidi, kteří sem přišli, aby se tu usídlili a zařídili si lepší život, ale především jako nositele nového společenského řádu, který tu sami budou vytvářet. Porostou ve své pracovní povinnosti, budou se tím měnit, budou lepší a krásnější." V kontrastu k těmto budovatelům socialismu vystupují v románu i kořistníci, kteří v honbě za majetkem jsou ochotni spojit se s nacisty .
Doslov napsal František Buriánek.
15. vydání, v nakl. Československý spisovatel 14. vydání.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 62 Kč

Stav

Dobrý

vazba lehce prasklá

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Dobrý vazba lehce prasklá	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce prasklá
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	391
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna české prózy 1945-1985
Vydání:	Vyd. 15., V ČS 14.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 6. 2025 10:36
Číslo položky:	1268874

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora