Václav Řezáč
Nástup

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

První část zamýšlené rom. trilogie o budování pohraničí. Děj se odehrává v městečku Potočná, počíná květnem 1945, nástupem několika Čechů do zcela něm. prostředí, a je doveden do podzimu téhož roku, kdy se s námi loučily jednotky Sovět. armády. Na otázku, jakou měrou jsou postavy rom. přepisem skutečnosti, Řezáč odpov…ěděl: "Vyznávám zásadu onoho gorkovského: ze sta popů jeden pop. Všechny podstatné složky naší společnosti, které se podílely na osídlení pohraničí a na jeho budování, ať už to byli dělníci , zemědělci , inteligenti mají v Nástupu representanty. Chtěl bych zdůraznit, že jsem je viděl nejen jako lidi, kteří sem přišli, aby se tu usídlili a zařídili si lepší život, ale především jako nositele nového společenského řádu, který tu sami budou vytvářet. Porostou ve své pracovní poctivosti, budou se tím měnit, budou lepší a krásnější." V kontrastu k těmto budovatelům socialismu vystupují v rom. i kořistníci, kteří v honbě za majetkem jsou ochotni spojit se i s nacisty . V Nástupu byl sveden vítězný boj s nacisty, kteří byli odsunuti. Další část trilogie zobrazí polit. boje v l. 1946-48, posl. kniha má zachytit poúnorové budovatelské úsilí a dovést děj až do našich dnů. První část zamýšlené rom. trilogie o budování pohraničí. Děj se odehrává v městečku Potočná, počíná květnem 1945, nástupem několika Čechů do zcela něm. prostředí, a je doveden do podzimu téhož roku, k…dy se s námi loučily jednotky Sovět. armády. Na otázku, jakou měrou jsou postavy rom. přepisem skutečnosti, Řezáč odpověděl: "Vyznávám zásadu onoho gorkovského: ze sta popů jeden pop. Všechny podstatné složky naší společnosti, které se podílely na osídlení pohraničí a na jeho budování, ať už to byli dělníci , zemědělci , inteligenti mají v Nástupu representanty. Chtěl bych zdůraznit, že jsem je viděl nejen jako lidi, kteří sem přišli, aby se tu usídlili a zařídili si lepší život, ale především jako nositele nového společenského řádu, který tu sami budou vytvářet. Porostou ve své pracovní poctivosti, budou se tím měnit, budou lepší a krásnější." V kontrastu k těmto budovatelům socialismu vystupují v rom. i kořistníci, kteří v honbě za majetkem jsou ochotni spojit se i s nacisty . V Nástupu byl sveden vítězný boj s nacisty, kteří byli odsunuti. Další část trilogie zobrazí polit. boje v l. 1946-48, posl. kniha má zachytit poúnorové budovatelské úsilí a dovést děj až do našich dnů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	471
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Paukert
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 13:16
Číslo položky:	1031649

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora