Karl Kerényi
Mytologie Řeků : Díl 1-2

1996 | Nakladatelství Oikoymenh

Obsažené svazky:

Mytologie Řeků, Příběhy bohů a lidí 1996 1 (247 s., 1. vyd.)
Mytologie Řeků, Příběhy héróů 1998 II (349 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

špinavá obálka, zašlá ořízka, stránky lehce zvlněné

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka, zašlá ořízka, stránky lehce zvlněné
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	247 + 349
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Binder
Edice:	Oikúmené
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2026 12:23
Číslo položky:	1656294

O autorovi

Karl Kerényi

Karl Kerényi byl maďarský, německy píšící klasický filolog a religionista, jeden ze zakladatelů moderního studia mýtu a blízký spolupracovník C. G. Junga. Po studiu klasické filologie na Budapešťské univerzitě cestoval po Středomoří a navštívil řadu německých univerzit, kde se setkal s významnými badateli, jako byl Eduard Norden nebo Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff. Roku 1919 promoval v Budapešti prací o Platónovi a Longinovi a učil na různých gymnáziích. V roce 1927 se habilitoval a od roku 1934 byl profesorem klasické filologie a archeologie na univerzitě v Pécsi. Od roku 1940 se maďarské univerzity dostaly pod velký politický tlak a nepohodlní profesoři byli přesouváni na univerzitu v Szegedu. Roku 1943 chtěl liberální premiér M. Kállay pomoci ohroženým učencům a Kerényi dostal nabídku, aby jako diplomat odjel do Švýcarska. Tam se spřátelil s psychologem C. G. Jungem, což mělo pro oba velký význam. Kerényi pravidelně přednášel na seminářích Eranos, pracoval na pojetí archetypu a mýtu a pilně korespondoval s humanistickými spisovateli, jako byl Thomas Mann nebo Hermann Hesse. Ovlivnil ho i kulturní antropolog Leo Frobenius. V letech 1948–1966 pracoval v Jungově ústavu v Küsnachtu u Curychu, pravidelně přednášel na univerzitách v Římě, Janově, Curychu a Bonnu. Zemřel v Küsnachtu a je pochován v Anconě. Jeho vdova Magda Kerényi se vzorně postarala o jeho pozůstalost a sebrané spisy vyšly dokonce dvakrát, v letech 1966–1988 a 1994–1998 . Kerényi byl už v mládí ovlivněn německými mysliteli, zejména Schopenhauerem a Nietzschem, i básníky . Od Willamowitzova přísného pojetí klasické filologie jako jazykovědy se však odklonil pod vlivem E. Rohdeho, protože ho také zajímal jazyk jako lidský projev, a tedy i literatura a poezie. Brzy rozpoznal nebezpečí nacismu a všiml si i jeho zalíbení v mýtu, takže své názory různě revidoval. Také ve s...

Více od autora