Emily Dickinson
Můj dopis světu

1977 | Nakladatelství Mladá fronta

Její poezie nebyla součastníkům příliš srozumitelná. Je romantická, plná překvapivých metafor, hádanek a paradoxů. Autorka milovala krásu a svět vnímala především přes tvary, barvy, vůně a zvuky. Ve svých básních zachytila pocity štěstí i zoufalství, snažila se pochopit podstatu viditelných i neviditelných jevů světa, …který ji obklopoval. Křehká krása jejích veršů okouzlí všechny milovníky dobré poezie. Její poezie nebyla součastníkům příliš srozumitelná. Je romantická, plná překvapivých metafor, hádanek a paradoxů. Autorka milovala krásu a svět vnímala především přes tvary, barvy, vůně a zvuky. Ve s…vých básních zachytila pocity štěstí i zoufalství, snažila se pochopit podstatu viditelných i neviditelných jevů světa, který ji obklopoval. Křehká krása jejích veršů okouzlí všechny milovníky dobré poezie.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, folie
Počet stran:	109
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Sylvie Vodáková
Překladatel:	Jiřina Hauková
Edice:	125. svazek ed. 125. svazek ed. Květy poezie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2025 7:32
Číslo položky:	1167338

O autorovi

Emily Dickinson

Emily Dickinsonová byla americká básnířka 19. století, avšak povahou poezie a svým osobním apelem byla roku 1930 označena britským básníkem a kritikem za „nejsoučasnější, nejživější z básníků“. Celé její dílo s výjimkou 13 básní bylo objeveno a vydáno až po její smrti. Teprve ve 20. století začaly vycházet její básně v původním, neupraveném znění. Narodila se a zemřela v Amherstu ve státě Massachusetts. Přestože její rodina zaujímala významné místo ve společnosti, Emily žila a tvořila v samotě. Po sedmi letech studia na amherstské Akademii pokračovala Dickinsonová v Mount Holyoke Seminary. V dívčím semináři strávila pouhý rok a poté se vrátila zpět do rodného města, které pak už prakticky neopustila. Později dokonce nevycházela ani ze svého pokoje. Obyvatelé Amherstu ji považovali za výstředního blázna kvůli její zálibě v nošení bílých šatů, neochotě vítat hosty apod. Většinu přátelství udržovala pouze písemnou formou. Emily Dickinsonová byla velmi plodná autorka. Její tvorba čítá asi 1800 básní, z nichž téměř všechny byly vydány až po její smrti. Básnířka sama souhlasila se zveřejněním pouze sedmi básní. Všechny byly vydány anonymně a pozměněny nakladateli, aby odpovídaly tehdejším básnickým normám. Její básně ignorovaly tehdejší básnické zvyklosti například tím, že používaly poloviční rým, byly krátké a málokdy obsahovaly název. Interpunkce a psaní velkých písmen jsou další znaky, jimiž se básně Emily Dickinsonové lišily od ostatních. Hlavními tématy jejích básní jsou smrt a nesmrtelnost, jež také dopodrobna rozebírala ve svých dopisech přátelům. Je s podivem, že básně objevila její mladší sestra Lavinia, až po její smrti v roce 1886. Je totiž velmi pravděpodobné, že mnoho autorčiných známých o jejím psaní vědělo. V roce 1890 vydali její přátelé Thomas Wentworth Higginson a Mabel Loomis Toddová první básnickou sbírku Emily Dickinsonové, která ale také nezůstala beze změn. První kompletní a...

Více od autora