Jan Seidel
Moje písnička

2015 | Nakladatelství Akcent

Skladatel Jan Seidel zharmonizoval poprvé již v roce 1940 známé i méně známé lidové písničky z několika českých regionů. Malý výběr 30 z nich vydává současné třebíčské nakladatelství formou pěkně ilustrovaného dětského zpěvníčku. Skladatel Jan Seidel zharmonizoval poprvé již v roce 1940 známé i méně známé lidové písničky z několika českých regionů. Malý výběr 30 z nich vydává současné třebíčské nakladatelství formou pěkně ilus…trovaného dětského zpěvníčku.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 18. 8. 2025

O knize

Stav:	nová
Počet stran:	53
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072689762
ISBN:	9788072689767
Ilustrátor:	Dagmar Španillerová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	1. 10. 2024 12:18
Číslo položky:	992394

O autorovi

Jan Seidel

Jan Seidel byl český hudební skladatel. Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 1936–1938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra. Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích. V letech 1938–1945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 1967–1975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí. Zemřel roku 1998 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda , Řád práce i tituly zasloužilého umělce , národního umělce a Řád republiky . Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklé...

Více od autora