Knihy
Vzácné knihy
19. století
Eduard Herold
Matice lidu - ročník XIX. - číslo 1, 2 a 3 - Na...

Eduard Herold: Matice lidu - ročník XIX. - číslo 1, 2 a 3 - Na cestě křižové + Přehled dejin věku nového + Markvart z Vartemberka

Eduard Herold, Rudolf Knaus, Karel Škába
Matice lidu - ročník XIX. - číslo 1, 2 a 3 - Na cestě křižové + Přehled dejin věku nového + Markvart z Vartemberka

1885 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Obsažené svazky:

Přehled dejin věku nového 1885 (247 s.)
Na cestě křižové, historický obrázek 1885 (128 s.)
Markvart z Vartemberka, historická povídka z času Václava IV 1885 (158 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	3 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	247 + 128 + 158
Jazyk:	česky
Edice:	19, 19, 19. svazek ed. 19, 19, 19. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 12:28
Číslo položky:	976369

O autorech

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Více od autora