Eduard Herold
Čertova krčma - Štupartský dům v Praze - román z druhé polovice 17 století.

1874 | Nakladatelství Theodor Mourek

Čertova krčma - román z druhé polovice 17.století.

Jiřímu Píznici byli odcizeny důležité listiny, které prokazují jeho rodový původ a nárok na dědictví rodu Hozlaerů z Hozlova. V Praze se pátrá po zloději těchto listit, po člověku, který se vydává za Víta Hozlaeura z Hozlova.
Díky svému příteli se seznámí …se šlechtičnou Klárou Žďárskou a její rodinou, kde se mu podaří na jejich sídle v Kladně potkat i falešného Hozlaeura.
Jiří se do Kláry zamiluje a protože to zjistí Hozlaeur a chce svého soka, který po něm jde odstranit, vyzve Jiřího pro urážku na souboj, při kterém Jiřího Hozlaeur zraní.
Klára se o Jiřího stará a po uzdravení se JIří vrací zpět do Prahy, kam se schoval Hozlaeur.
Hozlaeur intrikuje a přesvědčuje Klářinu rodinu, aby si jí mohl vzít .
Když už probíhá zásnubní obřad Kláry a Hozlaeura Jiří se to dozví a na poslední chvíli, přede všemi odhalí falešného Hozlaeura, důkazy nemá, ale dostane čas aby své tvrzení dokázal.
Hozlaeur dále intrikuje v Praze i v Kladně v sídle Žďárských a postupně se zbavuje nepohodlných svědků.
Těžce raněný nepohodlný svědek Václav nechá vyhledat Jiřího a prozradí mu celou věc s hledanými listinami a věci se začnou postupně rozmotávat...

Čertova krčma - román z druhé polovice 17.století.

Jiřímu Píznici byli odcizeny důležité listiny, které prokazují jeho rodový původ a nárok na dědictví rodu Hozlaerů z Hozlova. V Praze se pá…trá po zloději těchto listit, po člověku, který se vydává za Víta Hozlaeura z Hozlova.
Díky svému příteli se seznámí se šlechtičnou Klárou Žďárskou a její rodinou, kde se mu podaří na jejich sídle v Kladně potkat i falešného Hozlaeura.
Jiří se do Kláry zamiluje a protože to zjistí Hozlaeur a chce svého soka, který po něm jde odstranit, vyzve Jiřího pro urážku na souboj, při kterém Jiřího Hozlaeur zraní.
Klára se o Jiřího stará a po uzdravení se JIří vrací zpět do Prahy, kam se schoval Hozlaeur.
Hozlaeur intrikuje a přesvědčuje Klářinu rodinu, aby si jí mohl vzít .
Když už probíhá zásnubní obřad Kláry a Hozlaeura Jiří se to dozví a na poslední chvíli, přede všemi odhalí falešného Hozlaeura, důkazy nemá, ale dostane čas aby své tvrzení dokázal.
Hozlaeur dále intrikuje v Praze i v Kladně v sídle Žďárských a postupně se zbavuje nepohodlných svědků.
Těžce raněný nepohodlný svědek Václav nechá vyhledat Jiřího a prozradí mu celou věc s hledanými listinami a věci se začnou postupně rozmotávat...

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

prvních pár stran prožraných od myší, Nezasahuje do textu, zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, prvních pár stran prožraných od myší, Nezasahuje do textu, zašlé desky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	379
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 12. 2024 14:33
Číslo položky:	508581

O autorovi

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Více od autora