Eduard Herold
Vyšehrad

1894 | Nakladatelství F. Topič

Romantické vyprávění o historii Vyšehradu od nejstarších dob do 19. století. Doplněno rejstříkem jmen a míst. Romantické vyprávění o historii Vyšehradu od nejstarších dob do 19. století. Doplněno rejstříkem jmen a míst.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

zašlé desky, vazba u předsádky prasklá, první čtyři listy volně, neautorská dedikace, razítko původního majitele, stránky s flíčky, lehce cítit po vlhkosti

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená zašlé desky, vazba u předsádky prasklá, první čtyři listy volně, neautorská dedikace, razítko původního majitele, stránky s flíčky, lehce cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Velmi dobrý převazba, zdobná	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Opotřebená poškozený hřbet, desky s oděrkami, kraje stránek s fleky po polití	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky, vazba u předsádky prasklá, první čtyři listy volně, neautorská dedikace, razítko původního majitele, stránky s flíčky, lehce cítit po vlhkosti
Vazba:	pevná, zlacená ořízka
Počet stran:	322, viii
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Viktor Olíva
Edice:	Malebné cesty po Praze
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2026 12:47
Číslo položky:	1824043

O autorovi

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Více od autora