Vladimír Liška, Josef Pekař, Jaroslav Čechura, Václav Junek, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Jiří Weigl, Michal Skořepa, Karl Vocelka, Jan Sechter, Jindřich Forejt, Ferdinand Trauttmansdorff
Marie Terezie : 300 let od narození

2017 | Nakladatelství Institut Václava Klause

Tři sta let od narození Marie Terezie je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Když Marie Terezie nastupovala k moci, stala se sice panovnicí obrovské říše, která však připomínala spíše kolos na hliněných nohou. Monarchie nebyla vnitřně jednotná a státní pokladna byla prázdná. Marie Terezie proto musela prosadit… finanční a správní reformy, které by připravily cestu modernizaci země. Institut Václava Klause na ni vzpomíná novým sborníkem.Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Sechter, Ferdinand Trauttsmannsdorff, Jaroslav Čechura, Jindřich Forejt, Karl Vocelka, Vladimír Liška, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Josef Pekař, Václav Junek a Michal Skořepa. V příloze Pragmatická sankce z 19. dubna 1713, patent Marie Terezie o všeobecném školním řádu a robotní patent. Nechybí ani reprodukce barevných obrazů Marie Terezie. Editorem je Marek Loužek. Tři sta let od narození Marie Terezie je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Když Marie Terezie nastupovala k moci, stala se sice panovnicí obrovské říše, která však připomínala spíše kolos n…a hliněných nohou. Monarchie nebyla vnitřně jednotná a státní pokladna byla prázdná. Marie Terezie proto musela prosadit finanční a správní reformy, které by připravily cestu modernizaci země. Institut Václava Klause na ni vzpomíná novým sborníkem.Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Sechter, Ferdinand Trauttsmannsdorff, Jaroslav Čechura, Jindřich Forejt, Karl Vocelka, Vladimír Liška, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Josef Pekař, Václav Junek a Michal Skořepa. V příloze Pragmatická sankce z 19. dubna 1713, patent Marie Terezie o všeobecném školním řádu a robotní patent. Nechybí ani reprodukce barevných obrazů Marie Terezie. Editorem je Marek Loužek.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 24. 7. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	116 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	807542039X
ISBN:	9788075420398
Edice:	39. svazek ed. 39. svazek ed. Publikace
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2026 23:45
Číslo položky:	1831094

O autorech

Vladimír Liška

Vladimír Liška je přední český záhadolog, publicista a spisovatel. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech minulého století patřil k zakladatelům Československé archeoastronautické asociace, která se zaměřovala na propagaci paleoastronautiky, ufologie, parapsychologie, psychotroniky a řešení historických otazníků a záhad. Od roku 2001 se plně věnuje publicistické dráze.

Více od autora

Josef Pekař

Josef Pekař byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Spolu s Josefem Šustou byl stěžejním českým představitelem historické vědy první poloviny 20. století. Pocházel ze selského statku v Malém Rohozci. Manželé Josef a Františka Pekařovi měli ještě dalších sedm dětí, které však zemřely v mladém věku na tuberkulózu. Té podlehla i matka. Dětství trávil v Daliměřicích, které se staly součástí Turnova. Oblast Českého ráje byla bohatou inspirací pro výběr témat mnohých jeho děl. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, studoval historii v Praze a už roku 1890 článkem v Masarykově Athenaeu dokázal, že název Hrubá Skála se vyskytuje až v 17. století a Rukopis královédvorský je tudíž padělek. Roku 1893 promoval prací Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn, kde ukázal, že se Přemysl Otakar II. o císařský trůn ucházel sám, a to až v letech 1272–1273. Dva semestry strávil v Erlangenu a v Berlíně, pak učil na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze v Truhlářské. Brzy po roce 1895 se stal autorem Českého časopisu historického , který později po třicet let redigoval. Habilitoval se roku 1897 prací Dějiny Valdštejnského spiknutí , kde Valdštejna ukázal jako váhavého, nicméně zrádce. Téhož roku ostře odmítl protičeský článek německého historika Theodora Mommsena a doložil význam české kultury pro Evropu; jeho odpověď pak ještě několikrát vyšla a byla přeložena do řady jazyků. K jubileu Františka Palackého 1898 napsal přehled české historiografie ve druhé polovině 19. století a řadu článků do Ottova slovníku naučného . Roku 1901 byl jmenován profesorem a ve dvou článcích kritizoval představy o slovanské „zádruze“. V práci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že svatováclavs...

Více od autora