Josef Pekař, Jiří Pernes, Václav Junek, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Robert Kvaček, Jiří Weigl, Jindřich Dejmek, Aleš Valenta, Jan Opočenský
František Josef I : sto let od smrti

2017 | Nakladatelství Institut Václava Klause

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert K…vaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek. Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřása…la řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075420276
ISBN:	9788075420275
Edice:	35. svazek ed. 35. svazek ed. Publikace
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2026 9:8
Číslo položky:	1877414

O autorech

Josef Pekař

Josef Pekař byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Spolu s Josefem Šustou byl stěžejním českým představitelem historické vědy první poloviny 20. století. Pocházel ze selského statku v Malém Rohozci. Manželé Josef a Františka Pekařovi měli ještě dalších sedm dětí, které však zemřely v mladém věku na tuberkulózu. Té podlehla i matka. Dětství trávil v Daliměřicích, které se staly součástí Turnova. Oblast Českého ráje byla bohatou inspirací pro výběr témat mnohých jeho děl. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, studoval historii v Praze a už roku 1890 článkem v Masarykově Athenaeu dokázal, že název Hrubá Skála se vyskytuje až v 17. století a Rukopis královédvorský je tudíž padělek. Roku 1893 promoval prací Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn, kde ukázal, že se Přemysl Otakar II. o císařský trůn ucházel sám, a to až v letech 1272–1273. Dva semestry strávil v Erlangenu a v Berlíně, pak učil na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze v Truhlářské. Brzy po roce 1895 se stal autorem Českého časopisu historického , který později po třicet let redigoval. Habilitoval se roku 1897 prací Dějiny Valdštejnského spiknutí , kde Valdštejna ukázal jako váhavého, nicméně zrádce. Téhož roku ostře odmítl protičeský článek německého historika Theodora Mommsena a doložil význam české kultury pro Evropu; jeho odpověď pak ještě několikrát vyšla a byla přeložena do řady jazyků. K jubileu Františka Palackého 1898 napsal přehled české historiografie ve druhé polovině 19. století a řadu článků do Ottova slovníku naučného . Roku 1901 byl jmenován profesorem a ve dvou článcích kritizoval představy o slovanské „zádruze“. V práci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že svatováclavs...

Více od autora

Jiří Pernes

Jiří Pernes je moravský historik, politika v květnu až dubnu 2010 též ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Vystudoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a v letech 1978 až 1980 na téže škole postgraduální studium muzeologie. V roce 1996 získal vědecký titul Dr. a v roce 2008 se habilitoval s prací Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a stal se docentem pro obor Historie se zaměřením na české a československé dějiny. Od roku 1977 pracoval v několika muzeích , v letech 1990–1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 1994 je zaměstnán v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a mezi lety 2003 až 2017 byl vedoucím jeho brněnské pobočky. Je též externím vyučujícím na Masarykově univerzitě, působí mimo jiné i na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Mezi lety 2008 až 2010 zastával post předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V únoru 2010 byl Jiří Pernes zvolen na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, kde od 1. dubna téhož roku nahradil Pavla Žáčka. Dne 12. května 2010 byl pro podezření z plagiátorství Radou ústavu z pozice ředitele ke dni 13. května 2010 odvolán. Jako historik se odborně zaměřuje zejména na moravské, české, československé a středoevropské moderní a soudobé dějiny. Mezi předměty jeho zájmu patří zejména dějiny pozdního období existence habsburské monarchie a Rakousko-Uherska, dějiny osobností z řad Habsburků a z oblasti soudobých dějin pak zejména dějiny Československa 50. a 60. let a dějiny jeho politických elit. Zabýval se také dějinami čs. exilu po roce 1948. Známým se stal také jako host, odborný poradce a spolutvůrce dokumentárních pořadů a jako autor velkéh...

Více od autora