Karl Marx, Friedrich Engels
Manifest Komunistické strany : stanovy Svazu komunistů : dějiny Svazu komunistů

1949 | Nakladatelství Svoboda

„Manifest Komunistické strany“ je nejvýznamnější programový dokument vědeckého komunismu. „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojující proletariát civilisovaného světa“ . „Manilst Komunistické strany“, který Marx a Engels napsali jako program Svazu komu…nistů, vyšel poprvé v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů „Deutsche Londoner Zeitung“ . Německý text pak byl téhož roku vydán v Londýně jako třicetistránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby prvního vydání a upravena interpunkce. Tento text pak brali Marx a Engels za základ dalších autorisovaných vydání. Roku 1848 byl „Manifest“ přeložen i do mnoha evropských jazyků . Jména autorů „Manifestu“ se ve vydáních z roku 1848 neuváděla; poprvé byla uvedena v tisku roku 1850, při uveřejnění prvního anglického překladu v chartistickém orgánu „Red Republican“ , v předmluvě redaktora tohoto listu George Juliana Harneye.

Roku 1872 vyšlo nové německé vydání „Manifestu“ s menšími autorskými úpravami a s Marxovou a Engelsovou předmluvou. Toto vydání, stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890, vyšlo pod názvem „Komunistický manifest“.

První ruské vydání „Manifestu Komunistické strany“ vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, jež vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu. Zásluhou Plechanovova překladu začaly se ideje „Manifestu“ šířit v celém Rusku. Marx a Engels, kteří pokládali propagaci marxismu v Rusku za velice důležitou, napsali k tomuto vydání zvláštní předmluvu.

Po Marxově smrti vyšlo několik vydání „Manifestu“, přehlédnutých Engelsem: roku 1883 německé vydání s Engelsovou předmluvou; roku 1888 anglické vydání v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami; roku 1890 německé vydání s novou Engelsovon předmluvou. K tomuto vydání napsal Engels rovněž několik poznámek. Roku 1885 byl v listu „Socialiste“ uveřejněn francouzský překlad „Manifestu“, pořízený Marxovou dcerou Laurou Lafarguovou a přehlédnutý Engelsem. Engels napsal rovněž předmluvu k polskému vydání „Manifestu“ z roku 1892 a k italskému vydání z roku 1893. „Manifest Komunistické strany“ je nejvýznamnější programový dokument vědeckého komunismu. „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojujíc…í proletariát civilisovaného světa“ . „Manilst Komunistické strany“, který Marx a Engels napsali jako program Svazu komunistů, vyšel poprvé v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů „Deutsche Londoner Zeitung“ . Německý text pak byl téhož roku vydán v Londýně jako třicetistránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby prvního vydání a upravena interpunkce. Tento text pak brali Marx a Engels za základ dalších autorisovaných vydání. Roku 1848 byl „Manifest“ přeložen i do mnoha evropských jazyků . Jména autorů „Manifestu“ se ve vydáních z roku 1848 neuváděla; poprvé byla uvedena v tisku roku 1850, při uveřejnění prvního anglického překladu v chartistickém orgánu „Red Republican“ , v předmluvě redaktora tohoto listu George Juliana Harneye.

Roku 1872 vyšlo nové německé vydání „Manifestu“ s menšími autorskými úpravami a s Marxovou a Engelsovou předmluvou. Toto vydání, stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890, vyšlo pod názvem „Komunistický manifest“.

První ruské vydání „Manifestu Komunistické strany“ vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, jež vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu. Zásluhou Plechanovova překladu začaly se ideje „Manifestu“ šířit v celém Rusku. Marx a Engels, kteří pokládali propagaci marxismu v Rusku za velice důležitou, napsali k tomuto vydání zvláštní předmluvu.

Po Marxově smrti vyšlo několik vydání „Manifestu“, přehlédnutých Engelsem: roku 1883 německé vydání s Engelsovou předmluvou; roku 1888 anglické vydání v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami; roku 1890 německé vydání s novou Engelsovon předmluvou. K tomuto vydání napsal Engels rovněž několik poznámek. Roku 1885 byl v listu „Socialiste“ uveřejněn francouzský překlad „Manifestu“, pořízený Marxovou dcerou Laurou Lafarguovou a přehlédnutý Engelsem. Engels napsal rovněž předmluvu k polskému vydání „Manifestu“ z roku 1892 a k italskému vydání z roku 1893.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka s fleky, v textu podtrháno pastelkou

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý obálka s fleky, v textu podtrháno pastelkou	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.
	Stav Dobrý natrhnutá obálka, obálka s fleky	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.
	Stav Mírně opotřebená desky s flíčky, natrhnutý hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s fleky, v textu podtrháno pastelkou
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	97
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alois Adalbert Hoch, Ladislav Štoll
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Malá knihovna marxismu-leninismu
Vydání:	Dvanácté, ve Svobodě druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 6. 2026 10:30
Číslo položky:	1811600

O autorech

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...

Více od autora