Karl Marx, Friedrich Engels
Komunistický manifest

1918 | Nakladatelství Útřední výkonný výbor československé strany komunistů na Rusi

Známý manifest komunistického hnutí představený světu hlavními věrozvěsty tohoto světonázoru, Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem, vyšel poprvé německy v roce 1848. Jeho hlavním úkolem bylo představit program komunistů jak v teoretické, tak v praktické rovině. Zakončený legendární výzvou „Proletáři všech zemí spojte se!…“ byl od doby svého vzniku přeložen do mnoha světových jazyků. Když ho v roce 1847 v Londýně jeho autoři připravovali, počítalo se s vydáním v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, vlámštině a dánštině.

Tento plán tedy ještě ani nekalkuloval s jeho šířením v Rusku, považovaném za zaostalý stát s nerozvinutým kapitalistickým řádem, kde by plánovaná revoluce neměla odpovídající podhoubí . Netrvalo nakonec zas tak dlouho, než se objevil zásluhou anarchisty Michaila Bakunina první ruský překlad manifestu . Další následoval v roce 1882 a pomohl zažehnout pozdější bolševické hnutí, které začátkem 20. století v Rusku realizovalo svoji bezohlednou variantu socialistické revoluce, při níž úplně „svrhlo celý dosavadní společenský řád“, jak psali autoři manifestu.

S ruskou revolucí je přímo spojeno i toto česky psané vydání z roku 1918. Nejednalo se o náš první publikovaný překlad. Ten vyšel trochu překvapivě v roce 1882 v New Yorku přičiněním politického emigranta Leopolda Kochmanna, čeští čtenáři v podunajské monarchii si manifest mohli v rodném jazyce přečíst až zásluhou novináře Augustina Radimského a jeho překladu vydaného ve Vídni roku 1893. V tomto prezentovaném případě se jedná o pozdější, unikátní vydání, spojené se zárodky organizovaných československých komunistů.

Jak známo, Komunistická strana Československa se ustanovila na karlínském sjezdu v roce 1921, nicméně již v květnu 1918 byla v rámci šíření proletářské revoluce v Moskvě vytvořena jakási československá sekce Komunistické strany Ruska . Primárně měla sloužit v rámci bolševického Komisariátu pro národnosti jako náborová organizace na získávání českých a slovenských zajatců pro Rudou armádu. Přesto se titulovala hrdě „Československá strana komunistů na Rusi“. Pod tímto názvem vydala také zmíněný Komunistický manifest, který byl opět zákonitě orientován na šíření Marxových a Engelsových myšlenek mezi českým a slovenských živlem v Rusku, tedy primárně zajatci, popřípadě příslušníky čs. legií.

Jedná se o překlad nikoli ruského, ale šestého německého vydání z roku 1894. Známý manifest komunistického hnutí představený světu hlavními věrozvěsty tohoto světonázoru, Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem, vyšel poprvé německy v roce 1848. Jeho hlavním úkolem bylo představit …program komunistů jak v teoretické, tak v praktické rovině. Zakončený legendární výzvou „Proletáři všech zemí spojte se!“ byl od doby svého vzniku přeložen do mnoha světových jazyků. Když ho v roce 1847 v Londýně jeho autoři připravovali, počítalo se s vydáním v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, vlámštině a dánštině.

Tento plán tedy ještě ani nekalkuloval s jeho šířením v Rusku, považovaném za zaostalý stát s nerozvinutým kapitalistickým řádem, kde by plánovaná revoluce neměla odpovídající podhoubí . Netrvalo nakonec zas tak dlouho, než se objevil zásluhou anarchisty Michaila Bakunina první ruský překlad manifestu . Další následoval v roce 1882 a pomohl zažehnout pozdější bolševické hnutí, které začátkem 20. století v Rusku realizovalo svoji bezohlednou variantu socialistické revoluce, při níž úplně „svrhlo celý dosavadní společenský řád“, jak psali autoři manifestu.

S ruskou revolucí je přímo spojeno i toto česky psané vydání z roku 1918. Nejednalo se o náš první publikovaný překlad. Ten vyšel trochu překvapivě v roce 1882 v New Yorku přičiněním politického emigranta Leopolda Kochmanna, čeští čtenáři v podunajské monarchii si manifest mohli v rodném jazyce přečíst až zásluhou novináře Augustina Radimského a jeho překladu vydaného ve Vídni roku 1893. V tomto prezentovaném případě se jedná o pozdější, unikátní vydání, spojené se zárodky organizovaných československých komunistů.

Jak známo, Komunistická strana Československa se ustanovila na karlínském sjezdu v roce 1921, nicméně již v květnu 1918 byla v rámci šíření proletářské revoluce v Moskvě vytvořena jakási československá sekce Komunistické strany Ruska . Primárně měla sloužit v rámci bolševického Komisariátu pro národnosti jako náborová organizace na získávání českých a slovenských zajatců pro Rudou armádu. Přesto se titulovala hrdě „Československá strana komunistů na Rusi“. Pod tímto názvem vydala také zmíněný Komunistický manifest, který byl opět zákonitě orientován na šíření Marxových a Engelsových myšlenek mezi českým a slovenských živlem v Rusku, tedy primárně zajatci, popřípadě příslušníky čs. legií.

Jedná se o překlad nikoli ruského, ale šestého německého vydání z roku 1894.

Stav

Mírně opotřebená

Obálka volně, Obálka na dvě části, razítko, pomačkané stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Obálka volně, Obálka na dvě části, razítko, pomačkané stránky
Vazba:	sešit
Počet stran:	30
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Moskva
Vystaveno:	21. 7. 2026 7:10
Číslo položky:	1841879

O autorech

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...

Více od autora