Karl Marx
Bída filosofie

1950 | Nakladatelství Svoboda

Název je narážkou na dílo s podtitulem Filosofie bídy, jehož autorem byl francouzský anarcho-socialista Pierre-Joseph Proudhon. Marx kritizuje jeho vizi socialismu za přílišné protežování buržoazie. Psáno francouzsky. Bída filosofie představuje první rozsáhlejší Marxovo dílo s politicko-ekonomickou tématikou a jako tak…ové je vlastně první variantou marxistické politické ekonomie. Je to tedy první článek v řadě pokračující přípravnými pracemi ke Kapitálu a spějící přes dílo Ke kritice politické ekonomie až k samotnému Kapitálu. Název je narážkou na dílo s podtitulem Filosofie bídy, jehož autorem byl francouzský anarcho-socialista Pierre-Joseph Proudhon. Marx kritizuje jeho vizi socialismu za přílišné protežování buržoazie. P…sáno francouzsky. Bída filosofie představuje první rozsáhlejší Marxovo dílo s politicko-ekonomickou tématikou a jako takové je vlastně první variantou marxistické politické ekonomie. Je to tedy první článek v řadě pokračující přípravnými pracemi ke Kapitálu a spějící přes dílo Ke kritice politické ekonomie až k samotnému Kapitálu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	151
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marianna Blochová
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Velká knihovna marxismu-leninismu
Vydání:	Druhé, autorisované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2025 10:26
Číslo položky:	1111226

O autorovi

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora