Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Ota Pavel
Mám rád tu řeku

Ota Pavel
Mám rád tu řeku

1989 | Nakladatelství Supraphon

Autor vypráví, jak se jako malý s rodinou odstěhoval z Křivoklátska na Vranskou přehradu za Prahou. Tatínek se rozhodl tu žít v nejkrásnější chatě v okolí. On ale její stavění nesnášel, protože stavba chaty Hermy - název dle maminky - byla velmi náročná. Táta se dočkal svého, kdekdo chatu obdivoval, jen on přišel o sv…ou holku. Z parníků s turisty se vždy ozývalo: "Zdravíme nejkrásnější chatu na Vltavě!" Táta se ale zlobil, když zjistil, že takto křičí na každou chatu. Ryb zde bylo plno a řízky z nich dávali do velké drahé vázy. Jednou k řece připluli boleni, tatínek dal mladému autorovi prut a náš hrdina tak vyrazil na lov. Vydal se k řece a když zjistil, že jsou boleni na mělčině, musel se k nim plazit, aby jej nespatřili. Ale vyplašil je, druhý den ho však čekal úspěch - ulovil svého prvního bolena dravého! Políbil jej. Za prázdniny jich chytil 12. Vyňal jim zuby, nechal je postříbřit, zavěsit na zlatý řetěz a poté pověsit v chatě. Od té doby se s chatou smířil, protože tam chytil bolena dravého, kterého už v životě neviděl.
Kolibří vydání. Autor vypráví, jak se jako malý s rodinou odstěhoval z Křivoklátska na Vranskou přehradu za Prahou. Tatínek se rozhodl tu žít v nejkrásnější chatě v okolí. On ale její stavění nesnášel, protože stavb…a chaty Hermy - název dle maminky - byla velmi náročná. Táta se dočkal svého, kdekdo chatu obdivoval, jen on přišel o svou holku. Z parníků s turisty se vždy ozývalo: "Zdravíme nejkrásnější chatu na Vltavě!" Táta se ale zlobil, když zjistil, že takto křičí na každou chatu. Ryb zde bylo plno a řízky z nich dávali do velké drahé vázy. Jednou k řece připluli boleni, tatínek dal mladému autorovi prut a náš hrdina tak vyrazil na lov. Vydal se k řece a když zjistil, že jsou boleni na mělčině, musel se k nim plazit, aby jej nespatřili. Ale vyplašil je, druhý den ho však čekal úspěch - ulovil svého prvního bolena dravého! Políbil jej. Za prázdniny jich chytil 12. Vyňal jim zuby, nechal je postříbřit, zavěsit na zlatý řetěz a poté pověsit v chatě. Od té doby se s chatou smířil, protože tam chytil bolena dravého, kterého už v životě neviděl.
Kolibří vydání.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý celokožená	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Velmi dobrý celokožená	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, celokožená	Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý Prohnuté desky, zachovalý stav	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	98
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070590025
ISBN:	9788070590027
Ilustrátor:	Vladimír Renčín
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Lyra Pragensis
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 4. 2025 12:36
Číslo položky:	1208041

O autorovi

Ota Pavel

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper , byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství. Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera. Až do svých šesti let bydlel s rodiči a bratry v Praze 7 v ulici Farského v domě Husova sboru. Odtud se přestěhovali v roce 1939 do Buštěhradu k rodičům otce a do stejného domu se po válce rodina vrátila. Velice se zajímal o sport. Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Mladý Ota krátce pracoval i jako horník v dole Prago v Dubí u Kladna. Po skončení války se vrátili živí jeho bratři i otec. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující. Po válce hrál hokej za Spartu, byl kapitánem dorosteneckého mužstva , ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase,, kam byl přijat na doporučení svého přítele Arnošta Lustiga. Mezi lety 1956 a 1957 pak zastával stejnou pozici v časopise Stadión a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí. Jako redaktorovi mu bylo umožněno cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukly Praha do USA , dále navštívil Francii, Švýcarsko nebo SSSR. Při zimní olympiádě v Innsbrucku u něj propukla vážná duševní choroba , v jejímž důsl...

Více od autora