Knihy
Beletrie
Česká literatura
Věra Sládková
Malý muž a velká žena

Věra Sládková
Malý muž a velká žena : románový triptych

1982 | Nakladatelství Mladá fronta

Dějištěm románu je protektorátní Morava v době těsně před vypuknutím 2. světové války přes léta nacistické okupace až do okamžiku osvobození. Hlavními hrdiny jsou členové české rodiny žijící ve Slezsku těsně před anexí, kteří po záboru pohraničí musí opustit domov a uchýlit se do Brna. Tam prožívají těžká válečná l éta… v nichž pomalu dospívá hlavní hrdinka a vypravěčka celého příběhu, a kde se také rodina dočká konce války. Dějištěm románu je protektorátní Morava v době těsně před vypuknutím 2. světové války přes léta nacistické okupace až do okamžiku osvobození. Hlavními hrdiny jsou členové české rodiny žijící ve Slezsk…u těsně před anexí, kteří po záboru pohraničí musí opustit domov a uchýlit se do Brna. Tam prožívají těžká válečná l éta v nichž pomalu dospívá hlavní hrdinka a vypravěčka celého příběhu, a kde se také rodina dočká konce války.

Stav

Velmi dobrý

opotřebená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	324
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Kamil Lhoták
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Alfa
Vydání:	Poslední vlak z Frývaldova 2. vyd., Pluky zla 2. vyd., Dítě svoboděnky 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2023 9:20
Číslo položky:	636684

O autorovi

Věra Sládková

Věra Sládková-Hořavová byla česká básnířka, prozaička a dramatička. Otec Věry Sládkové byl bývalý legionář, později pracoval jako listonoš. V letech 1930–1938 žila ve Frývaldově , kde jí v šesti letech zemřela matka, získala matku nevlastní. V roce 1938 byla s otcem a nevlastní matkou z Frývaldova vyhnána při německých etnických čistkách. Rodina se uchýlila do Brna-Králova Pole. Za války byla totálně nasazena v německé pojišťovně. Po válce vystudovala Obchodní školu UNRRA. Po ukončení školy nastoupila jako knihovnice v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. V roce 1948 se vdala za středoškolského profesora a spisovatele Jiřího Jobánka . V roce 1952 odešla s manželem do Kunštátu, odkud se v roce 1956 vrátila do Brna. Po potratu dvojčat a po návratu do Brna porodila dceru a v roce 1965 se rozvedla. Střídala brigádnická zaměstnání a intenzivně se věnovala literární tvorbě. Publikovala v kulturních časopisech, zaujmula zejména básní Kůň, která jí přinesla první střetnutí s mocí. Její první díla přijala oficiální kritika vlažně. V počátcích normalizace nepublikovala a pracovala jako uklízečka. V letech 1980–1994 žila v Praze, poté se vrátila do Brna. V roce 1983 se podruhé vdala, za dramatika a scenáristu Antonína Hořavu , v roce 1984 odešla do starobního důchodu. Zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných v roce 2006. Ve své tvorbě se vracela k válečným zážitkům. Pověry budoucnosti , rozhlasová hra Zářivé hostiny a další. Seriál byl dokončen v roce 1985 a ohlášen k vysílání; vysílání bylo odvoláno a seriál byl poprvé vysílán až na jaře 1989. Od té doby byl opakovaně vysílán Českou televizí i v zahraničí.

Více od autora