Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Děj knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška, podle níž vznikla proslulá opera Leoše Janáčka a dětmi oblíbený večerníčkový seriál, se odehrává poblíž Blanska, blízko Bílovic nad Svitavou. Také tam lze najít nejednu hospodu, která je podle lišky pojmenovaná. Ve skutečnosti se liška narodila poblíž střítežské hájovny, …kde ji našel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty. Děj knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška, podle níž vznikla proslulá opera Leoše Janáčka a dětmi oblíbený večerníčkový seriál, se odehrává poblíž Blanska, blízko Bílovic nad Svitavou. Také tam l…ze najít nejednu hospodu, která je podle lišky pojmenovaná. Ve skutečnosti se liška narodila poblíž střítežské hájovny, kde ji našel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty.

Vyberte kus s kódem LETO26: 29 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	LETO26: 29 Kč
	Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026	~~69 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	206, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Slunovrat. Ilustrovaná řada, Slunovrat. Il. řada
Vydání:	10. vyd., v Čs. spis. 4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 11. 2023 11:41
Číslo položky:	684035

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora