Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

2020 | Nakladatelství Veduta

Kniha Liška Bystrouška vychází při příležitosti stého výročí jejího prvního vydání v roce 1920. Alotria nezkrotného liščího mláděte, zachycená v kresbách malíře Stanislava Lolka, inspirovala spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k sepsání humorné povídky, ve které se prolínají osudy lidí a zvířat. Hlavní postavou je liška By…strouška, jež dobrovolně vyměnila bezpečný blahobyt v hájovně za nejistý ale svobodný život v přírodě a rodném lese. Příběhy lišky Bystroušky, jež původně vycházely na pokračování v Lidových novinách, zaujaly hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval stejnojmennou operu, která se do dnešních dnů těší značné oblibě u nás i v zahraničí.

Toto jubilejní vydání je obohaceno o několik historických i soudobých pojednání o proslulém Těsnohlídkově díle. K autorům příspěvků mj. patří prof. František Dvořák, prof. Miloš Štědroň, Hana Kraflová, Stanislav Motl, Milan Navrátil , Jaroslava Bitterová, Miroslav Bitter, Pavel Horník, Pavel Kováč a Ctirad Lolek , Zdeňka Míčová a Luděk Štipl. Úvod ke knize napsal spisovatel, básník a rozhlasový redaktor František Novotný. Kniha Liška Bystrouška vychází při příležitosti stého výročí jejího prvního vydání v roce 1920. Alotria nezkrotného liščího mláděte, zachycená v kresbách malíře Stanislava Lolka, inspirovala spisovate…le Rudolfa Těsnohlídka k sepsání humorné povídky, ve které se prolínají osudy lidí a zvířat. Hlavní postavou je liška Bystrouška, jež dobrovolně vyměnila bezpečný blahobyt v hájovně za nejistý ale svobodný život v přírodě a rodném lese. Příběhy lišky Bystroušky, jež původně vycházely na pokračování v Lidových novinách, zaujaly hudebního skladatele Leoše Janáčka tak, že zkomponoval stejnojmennou operu, která se do dnešních dnů těší značné oblibě u nás i v zahraničí.

Toto jubilejní vydání je obohaceno o několik historických i soudobých pojednání o proslulém Těsnohlídkově díle. K autorům příspěvků mj. patří prof. František Dvořák, prof. Miloš Štědroň, Hana Kraflová, Stanislav Motl, Milan Navrátil , Jaroslava Bitterová, Miroslav Bitter, Pavel Horník, Pavel Kováč a Ctirad Lolek , Zdeňka Míčová a Luděk Štipl. Úvod ke knize napsal spisovatel, básník a rozhlasový redaktor František Novotný.

Stav

Velmi dobrý

Lehké oděrky na deskách

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, Lehké oděrky na deskách
Vazba:	pevná
Počet stran:	271
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086438821
ISBN:	9788086438825
Ilustrátor:	Stanislav Lolek
Vydání:	Poslední doplněné vydání
Vydáno v:	Štíty
Vystaveno:	11. 9. 2024 13:50
Číslo položky:	968795

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora