Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

1988 | Nakladatelství Vyšehrad

Kniha Liška Bystrouška od českého spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka , se stala známá především díky svému zpracování světoznámým skladatelem Leošem Janáčkem. Přesto i samotná kniha má jistě co nabídnout, autor ve svém lyricky laděném příběhu dokázal dovedně užít nářečí, hlavně v promluvách jednotliv ých zvířat…. Samotný příběh vypráví o lištičce, která byla jako mládě uloupena hajným pro jeho malého vnuka, ale po mnoha peripetiích se jí povedlo uprchnout zpět do lesa, kde našla svůj nový domov. I když jako próza zůstává tento svazek v pozadí za svou operní verzí, jistě patří k zlatému fondu naší literatury. Kniha Liška Bystrouška od českého spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka , se stala známá především díky svému zpracování světoznámým skladatelem Leošem Janáčkem. Přesto i samotná kniha má jistě c…o nabídnout, autor ve svém lyricky laděném příběhu dokázal dovedně užít nářečí, hlavně v promluvách jednotliv ých zvířat. Samotný příběh vypráví o lištičce, která byla jako mládě uloupena hajným pro jeho malého vnuka, ale po mnoha peripetiích se jí povedlo uprchnout zpět do lesa, kde našla svůj nový domov. I když jako próza zůstává tento svazek v pozadí za svou operní verzí, jistě patří k zlatému fondu naší literatury.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Stanislav Lolek
Vydání:	10. vyd., ve Vyšehradu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2023 11:56
Číslo položky:	637365

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora