Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

2020 | Nakladatelství Host

Liška Bystrouška, dílo, jež nikdy nezestárlo, bývá neprávem řazeno do kánonu literatury pro děti a mládež, ale jeho půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, malými čtenáři tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text tak atraktivním i dnes? Především živý jazyk, osobitý, nadčasový humor, sarkastické glosování… mezilidských vztahů a celého vějíře neřestí. Jistě i jedinečný krajový kolorit, přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a lidmi či všudypřítomná touha vyvzdorovat si svobodu. Malé i velké čtenáře v tomto výpravném vydání potěší také zbrusu nové kongeniální ilustrace a audiozpracování. Namluvil Arnošt Goldflam. Liška Bystrouška, dílo, jež nikdy nezestárlo, bývá neprávem řazeno do kánonu literatury pro děti a mládež, ale jeho půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, malými čtenáři tak oblíbená, je jen je…dnou z mnoha. Co činí text tak atraktivním i dnes? Především živý jazyk, osobitý, nadčasový humor, sarkastické glosování mezilidských vztahů a celého vějíře neřestí. Jistě i jedinečný krajový kolorit, přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a lidmi či všudypřítomná touha vyvzdorovat si svobodu. Malé i velké čtenáře v tomto výpravném vydání potěší také zbrusu nové kongeniální ilustrace a audiozpracování. Namluvil Arnošt Goldflam.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 31. 3. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	207
Jazyk:	česky
ISBN10:	8027503469
ISBN:	9788027503469
Vydání:	V nakladatelství Host vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:50
Číslo položky:	990780

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora