Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho pře…ce jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou. Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb… o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho přece jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	210
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Stanislav Lolek
Edice:	183. svazek ed. 183. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vydání osmé, v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 12. 2024 12:26
Číslo položky:	1094197

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora