Miroslav Krleža
Legendy a kalvárie

1986 | Nakladatelství Odeon

Soubor osmi dramat charvátského spisovatele.
Legenda -- Michelangelo Buonarroti -- Kryštof Kolumbus -- Na Štěpána krále -- Adam a Eva -- Zelený prapor -- Golgota -- Aretaios aneb Legenda o svaté Ancille, rajském ptáku Soubor osmi dramat charvátského spisovatele.
Legenda -- Michelangelo Buonarroti -- Kryštof Kolumbus -- Na Štěpána krále -- Adam a Eva -- Zelený prapor -- Golgota -- Aretaios aneb Legenda o svaté An…cille, rajském ptáku

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	573
Jazyk:	česky
Překladatel:	Dušan Karpatský, Irena Wenigová
Edice:	Spisy, 6. svazek ed. 6. svazek ed. Spisy / Miroslav Krleža, Spisy Miroslava Krleži 6
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2020 9:17
Číslo položky:	84951

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora