Miroslav Krleža
Na frontu

1930 | Nakladatelství Vladimír Orel

Autor zaměřil na drastické zážitky z 1. světové války. Povídky psané v expresionistickém stylu vypovídají o životě na frontě a že tento život redukuje lidské hodnoty na základní biologické potřeby. Hrůzy války se stávají generačním traumatem. Autor zaměřil na drastické zážitky z 1. světové války. Povídky psané v expresionistickém stylu vypovídají o životě na frontě a že tento život redukuje lidské hodnoty na základní biologické potřeby. Hr…ůzy války se stávají generačním traumatem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

	Stav Dobrý potrhaná obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	69 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	279
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Cháb
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Kniha všem
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 5. 2026 15:38
Číslo položky:	1740620

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora