Immanuel Kant
Kritika soudnosti

1975 | Nakladatelství Odeon

Kritika soudnosti spojuje oblast teoretického a praktického rozumu, všímá si citů, vkusu a účelnosti v přírodě.

Immanuel Kant tedy přichází se soudem vkusu, který si sám bravurně obhajuje a dokazuje různými příklady. Je výrazně subjektivní, není to součást rozumu, nelze jej zobecňovat a je jedinečný. Rozlišuje t…ři různé vztahy představ k pocitu libosti či nelibosti. A to příjemnost, dobro a krásu. Rozšířil také význam pojmu „krása“, kdy ji nelze chápat pouze jako souhru poznávacích sil subjektu dosaženého prostřednictvím estetických soudů vkusů, ale také jako pojem. Říká, že pocit libosti nemůže být podmíněn smyslovou existencí předmětu, která by vyvolávala estetickou libost.
Estetika, soud vkusu, zalíbení. Jak můžeme posuzovat co je krásné a co ne? Všemu se autor v této publikaci věnuje. Kritika soudnosti spojuje oblast teoretického a praktického rozumu, všímá si citů, vkusu a účelnosti v přírodě.

Immanuel Kant tedy přichází se soudem vkusu, který si sám bravurně obhajuje a dok…azuje různými příklady. Je výrazně subjektivní, není to součást rozumu, nelze jej zobecňovat a je jedinečný. Rozlišuje tři různé vztahy představ k pocitu libosti či nelibosti. A to příjemnost, dobro a krásu. Rozšířil také význam pojmu „krása“, kdy ji nelze chápat pouze jako souhru poznávacích sil subjektu dosaženého prostřednictvím estetických soudů vkusů, ale také jako pojem. Říká, že pocit libosti nemůže být podmíněn smyslovou existencí předmětu, která by vyvolávala estetickou libost.
Estetika, soud vkusu, zalíbení. Jak můžeme posuzovat co je krásné a co ne? Všemu se autor v této publikaci věnuje.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	271
Jazyk:	česky
Překladatel:	Walter Hansel, Vladimír Špalek
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Estetická knihovna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 5. 2025 14:8
Číslo položky:	1253123

O autorovi

Immanuel Kant

Immanuel Kant byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec. Kant se narodil jako čtvrté dítě ve zbožné pietistické rodině drobného řemeslníka a celý život prožil v okolí Královce ve východním Prusku ; z jeho osmi sourozenců se však jen čtyři dožili dospělého věku. Byl drobné až neduživé postavy, byl však velmi společenský a sám na sebe poměrně přísný. Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Roku 1746 mu zemřel otec a univerzita odmítla jeho disertační práci, takže se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci o „Obecných dějinách přírody a teorii oblohy“ a téhož roku se habilitoval spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Přednášel logiku, morální filosofii a metafyziku a jako úvod ke studiu filosofie fyziku, geografii a antropologii. V následujících letech odmítl několik pozvání na různé univerzity, až se roku 1770 stal profesorem logiky a metafyziky Univerzity v Královci, kde byl pak dvakrát rektorem. Roku 1787 byl přijat do Pruské akademie věd, v posledním období života měl však značné nesnáze s pruskou cenzurou. Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku po známé „Cestě filosofů“. Pokud se ale líčí jako profesorský pedant, je to přehnané. Hrával velmi dobře karty i kulečník a ve společnosti byl velice oblíbený, zejména jako skvělý vypravěč. Také na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a hlavně vedl své posluchače k samostatnému myšlení. Dožil se téměř 80 let a byl pohřben v K...

Více od autora