F. X Šalda
Kritické projevy 12 : 1922-1924 - 12

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

1922
Bilance i přípitek
Nad starým Homérem čili o svobodě básnické i lidské
Jubilejní lístek – poněkud podivný
Osmdesátiletý Lucifer
F. X. Šalda znova lichotí mladé generaci
Literatura a peníze
Nacionalism a internacionalism
Dva mrtví protichůdci: Jiránek a Kubišta
Případ Pujmanův
Literárn…í anketa o nejmladších
Ejhle, kritik
Kulturní politika a okresní chudinství
Ještě Vrchlický
Poučení a příklad starého pána
Slůvko o pravém klasicismu
O tradici
O úpadku literatury – i mnohých věcí jiných...
●
Franctireur a žoldák
Organisaci přátel antické kultury do vínku
1923
Drama a lidská hromadnost
Epilog k té literární patálii
Literární i politický
Dílo Jaroslava Vrchlického
Pro domo
Český spisovatel a stát
O věcech divadelních
Ze zápisníku F. X. Šaldy
Za Mauricem Barrèsem
●
Ze zanedbané korespondence
Šustovy Dějiny Evropy v letech 1812–1870
Za Adolfem Hejdukem
Sedmdesátiletý Holeček
Jiřího Haussmanna Občanská válka
Česká nesmrtelnost a Vrchlický
Divadelní kritika
O státních cenách literárních
Ještě státní ceny literární
Památce Richarda Dehmela
O nakladatelích velkých i malých, patrných, nepatrných i zapadlých
1924
Dva básníci
Kritika tvořivá
Otokar Fischer: Heine I
Intelektuálové
Jiří Wolker
Básně Josefa Chaloupky
Něco o poesii proletářské
Paul Claudel o svém díle
Drahý host
Poslední K. M. Čapek-Chod
Trojí generace
Anatole France
Spory literární
●
Růžena Svobodová: Různé prózy a torsa
Radostný fakt
Nejedlého Smetana
Propagace českého umění v cizině
O díle Růženy Svobodové 1922
Bilance i přípitek
Nad starým Homérem čili o svobodě básnické i lidské
Jubilejní lístek – poněkud podivný
Osmdesátiletý Lucifer
F. X. Šalda znova lichotí mladé generaci
Literatu…ra a peníze
Nacionalism a internacionalism
Dva mrtví protichůdci: Jiránek a Kubišta
Případ Pujmanův
Literární anketa o nejmladších
Ejhle, kritik
Kulturní politika a okresní chudinství
Ještě Vrchlický
Poučení a příklad starého pána
Slůvko o pravém klasicismu
O tradici
O úpadku literatury – i mnohých věcí jiných...
●
Franctireur a žoldák
Organisaci přátel antické kultury do vínku
1923
Drama a lidská hromadnost
Epilog k té literární patálii
Literární i politický
Dílo Jaroslava Vrchlického
Pro domo
Český spisovatel a stát
O věcech divadelních
Ze zápisníku F. X. Šaldy
Za Mauricem Barrèsem
●
Ze zanedbané korespondence
Šustovy Dějiny Evropy v letech 1812–1870
Za Adolfem Hejdukem
Sedmdesátiletý Holeček
Jiřího Haussmanna Občanská válka
Česká nesmrtelnost a Vrchlický
Divadelní kritika
O státních cenách literárních
Ještě státní ceny literární
Památce Richarda Dehmela
O nakladatelích velkých i malých, patrných, nepatrných i zapadlých
1924
Dva básníci
Kritika tvořivá
Otokar Fischer: Heine I
Intelektuálové
Jiří Wolker
Básně Josefa Chaloupky
Něco o poesii proletářské
Paul Claudel o svém díle
Drahý host
Poslední K. M. Čapek-Chod
Trojí generace
Anatole France
Spory literární
●
Růžena Svobodová: Různé prózy a torsa
Radostný fakt
Nejedlého Smetana
Propagace českého umění v cizině
O díle Růženy Svobodové

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	331
Jazyk:	česky
Edice:	Soubor díla F.X. Šaldy, 21. svazek ed. 21. svazek ed. Soubor díla F. X. Šaldy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2023 10:4
Číslo položky:	625990

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora