Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Sigrid Undset
Kristina Vavřincová

Sigrid Undset
Kristina Vavřincová : Věnec - Svazek první

1931 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Součástí souboru:

Kristina Vavřincová 1931 (3sv., 443 + 341 + 305)

Vyberte kus s kódem BF2025: 269 Kč

Stav

Dobrý

zašlé desky, převazba, polopergamenová, zlacená horní ořízka

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý převazba se z vrchu zlacenou ořízkou	Skladem pro e-shop	499 Kč
Stav Dobrý zašlé desky, převazba, polopergamenová, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Dobrý převazba, polokožená, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	249 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná, převazba, polopergamenová, zlacená horní ořízka
Počet stran:	443
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emil Walter
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Knihy nové doby
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2025 14:34
Číslo položky:	1187962

O autorovi

Sigrid Undset

Sigrid Undsetová byla norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928. Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset . Otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Sigridina matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG. Roku 1907 publikovala Sigrid Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulie, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky , ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Undsetová se však nezabývala ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus. Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese. V roce 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo , Undsetová se odstěho...

Více od autora