Karl Rahner, Jiří Němec, Emil Brunner
Křesťanství dnes : eseje

1969 | Nakladatelství Horizont

Do sborníku byly zařazeny práce uchopující problematiku křesťanského učení v dnešním světě, zejména ve vztahu víry a času a v otázkách sekularizace a institucionalizace. Autoři, jimiž jsou E. Brunner, G. Ebeling, M. Eliade, J.M. González-Ruiz, N. Greinacher, K. Rahner, H. Schelsky, E. Schillebeeckx, H. Schlier, C.F. vo…n Weizsäcker a G. Wood, jsou převážně katolickými nebo evangelickými profesory náboženství, avšak jsou mezi nimi i filosof a sociolog. Sborník byl sestaven tak, aby nebyla opomenuta ani systematická odbornost, ani zřetel k praktickému životu. Do sborníku byly zařazeny práce uchopující problematiku křesťanského učení v dnešním světě, zejména ve vztahu víry a času a v otázkách sekularizace a institucionalizace. Autoři, jimiž jsou E. Brunner,… G. Ebeling, M. Eliade, J.M. González-Ruiz, N. Greinacher, K. Rahner, H. Schelsky, E. Schillebeeckx, H. Schlier, C.F. von Weizsäcker a G. Wood, jsou převážně katolickými nebo evangelickými profesory náboženství, avšak jsou mezi nimi i filosof a sociolog. Sborník byl sestaven tak, aby nebyla opomenuta ani systematická odbornost, ani zřetel k praktickému životu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	210
Jazyk:	česky
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Malá moderní encyklopedie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 5. 2026 12:58
Číslo položky:	1749873

O autorech

Karl Rahner

Karl Rahner byl německý katolický kněz, jezuita a teolog, jeden z nejvýznamnějších teologů 20. století. Stal se jedním z nejvlivnějších teologů Druhého vatikánského koncilu, na němž působil jako oficiální teologický poradce vídeňského arcibiskupa Franze Königa. Po koncilu věnoval značné úsilí popularizaci a vysvětlování nových teologických a pastorálních důrazů koncilu a pro mnohé se stal takřka symbolem a ikonou teologických a institučních změn v pokoncilním katolicismu. Jeho Sebrané spisy mají 32 svazků. Karl Rahner se narodil jako čtvrté dítě ze sedmi. Po ukončení střední školy vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, noviciát zahájil v roce 1922, tři roky poté, co do téhož řádu vstoupil jeho starší bratr Hugo. Karl byl v úvodní fázi noviciátu hluboce ovlivněn spiritualitou Ignáce z Loyoly. V dalších letech se soustředil na katolickou scholastickou filozofii a moderní německé filozofy: silný zájem měl zejména o Immanuela Kanta a dva tehdejší tomisty, belgického jezuitu Josepha Maréchala a francouzského jezuitu Pierra Rousselota, kteří ovlivnili Rahnerovo chápání filozofie Tomáše Akvinského. Na kněze byl Rahner vysvěcen 26. července 1932. V roce 1934 se vrátil do Freiburgu, aby tam získal doktorát z filozofie. Ještě více se ponořil do prací Kanta a Maréchala, v téže době také navštěvoval semináře Martina Heideggera. Jeho dizertační práce Geist in Welt , interpretace epistemologie Tomáše Akvinského ovlivněná transcendentalizujícím tomismem Maréchala a také Heideggerem, byla nakonec v roce 1937 vedoucím jeho práce Martinem Honeckerem odmítnuta, údajně kvůli důrazu na Heideggerovu filozofii a nedostatečnému vyjádření katolické novoscholastické tradice. V červnu 1936 byl Rahner poslán do Innsbrucku, aby tam pokračoval ve studiu teologie. Zde dokončil svou doktorskou dizertační práci E latere Christi. Der Ursprung der Kirche als zweiter Eva aus der Seite Christi des zw...

Více od autora

Jiří Němec

Jiří Němec byl klinický psycholog, filosof, překladatel, editor, publicista a jeden z iniciátorů Charty 77. Jeho publikační, přednášková a ediční činnost, orientovaná k aktivnímu, křesťanskému životu ve společnosti, měla významný vliv zvláště v 60. a na počátku 70. let 20. století. Byl vnukem nakladatele Františka Borového a prasynovcem literárního vědce a překladatele Otokara Fischera. Otec Jiřího Němce, Ing. Jiří Němec, byl elektroinženýrem, ve 40. a 50. letech 20. století se významně účastnil elektrifikace železničních tratí v Československu, počátkem 60. let byl uvězněn na základě vykonstruovaného procesu. Po maturitě Jiří Němec pracoval rok v autoopravně, pak začal studovat medicinu , ale brzy přestoupil na klinickou psychologii na FF UK v Praze, kde se seznámil se svou budoucí ženou, Danou Němcovou . Po promoci roku 1958 pracoval ve Foniatrické laboratoři 1. lékařské fakulty UK v Praze na Karlově náměstí, pozdější Foniatrické klinice. Mezitím inspiroval řadu překladů a vydání zejména křesťanských a katolických autorů, na nichž se také podílel, a několik významných iniciativ, které měly v tehdejší době velký význam pro kulturní a duchovní obnovu . Patřil k redakčnímu okruhu časopisu Tvář, do něhož také psal a překládal. Hrál jednu z hlavních rolí ve filmu režiséra Jana Němce O slavnosti a hostech. Po krátkém pobytu v Rakousku v roce 1968 se seznámil s Ivanem Magorem Jirousem a jeho prostřednictvím s jazzovým undergroundem, jemuž se pak řadu let věnoval. Roku 1976 spoluorganizoval úspěšnou petici za propuštění uvězněných hudebníků kapely The Plastic People of the Universe. Je biologickým otcem herce, spisovatele a dýdžeje Tobiáše Jirouse, jehož matkou byla Věra Jirousová, přestože je v rodném listu uveden jako otec Ivan Jirous. Kvůli svému podílu na...

Více od autora