Karel Havlíček Borovský: Křest sv. Vladimíra

Karel Havlíček Borovský
Křest svatého Vladimíra - Legenda z historie ruské - Epigramy - Výbor

1956 | Státní pedagogické nakladatelství

"Křest sv. Vladimíra" napsal Havlíček ve svém brixenském vyhnanství. Pod rouškou historické alegorie, jejíž námět objevil za svého pobytu v Rusku, skrývá se satira na despotismus a náboženské tmářství. V celé básni Havlíček aktualisuje, přibližuje události své době, naznačuje čtenáři, že nejde o minulost, ale o přítom…nost. Vlivem námětu ze starých dějin Kyjevské Rusi zvolil formu jihoukrajinské lidové kolomyjky, žertovné taneční písně, jejíž sloka má jednoduchý rytmický obrazec čtrnáctislabičného verše. V "Epigramech" 1845 kritisuje ostrými satirickými šlehy především církev, pak krále, věnuje pozornost chybám vlasteneckého života a literatury a konečně útočí vůbec proti reakci, která dosud ovládala svět. Havlíčkovy epigramy jsou důkazem o nepomíjející hodnotě t. zv. tendenčního umění. "Křest sv. Vladimíra" napsal Havlíček ve svém brixenském vyhnanství. Pod rouškou historické alegorie, jejíž námět objevil za svého pobytu v Rusku, skrývá se satira na despotismus a náboženské tmářstv…í. V celé básni Havlíček aktualisuje, přibližuje události své době, naznačuje čtenáři, že nejde o minulost, ale o přítomnost. Vlivem námětu ze starých dějin Kyjevské Rusi zvolil formu jihoukrajinské lidové kolomyjky, žertovné taneční písně, jejíž sloka má jednoduchý rytmický obrazec čtrnáctislabičného verše. V "Epigramech" 1845 kritisuje ostrými satirickými šlehy především církev, pak krále, věnuje pozornost chybám vlasteneckého života a literatury a konečně útočí vůbec proti reakci, která dosud ovládala svět. Havlíčkovy epigramy jsou důkazem o nepomíjející hodnotě t. zv. tendenčního umění.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	76, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2023 17:31
Číslo položky:	538179

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora