Timrava
československá dramatička a prozaička
Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později… se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...
Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukon…čila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...
-
Kategorie:
- Beletrie
- Slovenská literatura
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Poezie
- Zahraniční poezie
- Pohádky a knihy pro mládež
- Pohádky před r. 1945
- Biografie, memoáry a korespondence
- Pohádky po r. 1945
- Knihy pro mládež
- Česká literatura
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Francouzská literatura
- Ostatní cizojazyčné
- Česká poezie
