František Herites
Křemen a hlína : román

1909 | Nakladatelství nákladem J. Otty

Román ze severočeského pohraničí. Česká hlinitě měkká a nedružná povaha je konfrontována s německou odolností a tuhou dobyvačností. Výsledkem toho je, že v knize majetek Čecha splyne s německým podnikem Román ze severočeského pohraničí. Česká hlinitě měkká a nedružná povaha je konfrontována s německou odolností a tuhou dobyvačností. Výsledkem toho je, že v knize majetek Čecha splyne s německým podnik…em

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.	~~79 Kč~~ LETO26: 34 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	298
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Fr. Heritesa, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Sebr. spisy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 12:12
Číslo položky:	1217802

O autorovi

František Herites

František Herites byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel. Narodil se ve Vodňanech jako František Josef Emanuel, syn tamního lékárníka a purkmistra Antonína Karla Heritese a jeho manželky Anny, dcery lékárníka Emanuela Sehnala z Netolic. Roku 1869 absolvoval gymnázium v Písku, kde se sblížil s Otakarem Mokrým a Josefem Holečkem. S Josefem Kálalem a Janem Dunovským vydal studentský almanach Anemonky , jehož byl redaktorem. Po tříleté lékárnické praxi vystudoval na otcovo přání farmacii na Karlově univerzitě v Praze a ve Štýrském Hradci, kde absolvoval jako magistr a působil jako lékárenský praktikant. Odtud odešel pracovat do Rožnova, Netolic a do Prahy. 30. června roku 1880 se ve Vodňanech oženil se zdejší rodačkou Marií Martanovou , s níž vychoval dvě dcery. Po otcově smrti v roce 1883 převzal jeho vodňanskou lékárnu v domě na náměstí. Byl na čas i vodňanským starostou, zasloužil se o napojení jihočeských Vodňan na železnici a o zahájení úprav tamního kostela. Přizval k tomu svého přítele Mikoláše Alše. V roce 1895 zde uspořádal národopisnou výstavku, což vedlo k založení Městské galerie. Podnikání se mu nedařilo, raději psal. Když se zadlužil, v roce 1896 prodal lékárnu i rodný dům. V lednu 1896 přesídlil natrvalo do Prahy, kde s rodinou střídal podnájmy na Novém Městě. Marně sháněl místo stálého redaktora v některém časopise. A tak se stal revizorem lékárnických účtů, od r. 1897 také sekretářem Lékárnického grémia, a zůstal v zaměstnání až do penzionování v roce 1925. Tři roky byl redaktorem Časopisu českých lékárníků . Souběžně byl redaktorem Máje a v tomto nakladatelství i pracoval. Napsal mnoho povídek, črt a fejetonů do různých časopisů: Český svět, Domácí krb, Osvěta, Lidové noviny, Lumír, Národní listy, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha, Květy, Máj, Světozor. Jeho jednoduché povídky s maloměstskými příběhy byly oblíbené u části...

Více od autora