Jaroslav Vrchlický, František Herites, Justin Václav Prášek, Sofie Podlipská, Karel Chytil, František Adolf Borovský, František Alois Hora, Karel Vilém Tuček, Josef Strnad, Jan Kafka, Jindřich Klecanda, Jan Matzner, Jan Strnad
Čechy : společnou prací spisovatelův a umělců českých vede F. A. Borovský Záapdní Čechy IX. díl - POUZE PRVNÍ ČÁST

1897 | Nakladatelství J. Otto

Čechy s podtitulem společnou prací spisovatelův a umělců českých, zkráceně zmiňovaná jako Ottovy Čechy, byla reprezentativní umělecko-encyklopedická populárně-naučná místopisná edice vydávaná v letech 1883-1908 pražským nakladatelstvím Jan Otto. Podíleli se na ní přední čeští spisovatelé a výtvarníci, například Alois J…irásek, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Teréza Nováková, Antonín Chittussi, Karel Liebscher. Hlavními editory dílů byli postupně František Adolf Šubert, František Adolf Borovský a Alois Jirásek, obrazovou část u části dílů uspořádal Karel Liebscher. Edice má 14 dílů vydaných v 15 svazcích . Původně dílo vycházelo na pokračování v sešitech. Místa jsou probírána spíše výběrově než systematicky. Čechy s podtitulem společnou prací spisovatelův a umělců českých, zkráceně zmiňovaná jako Ottovy Čechy, byla reprezentativní umělecko-encyklopedická populárně-naučná místopisná edice vydávaná v letech… 1883-1908 pražským nakladatelstvím Jan Otto. Podíleli se na ní přední čeští spisovatelé a výtvarníci, například Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Teréza Nováková, Antonín Chittussi, Karel Liebscher. Hlavními editory dílů byli postupně František Adolf Šubert, František Adolf Borovský a Alois Jirásek, obrazovou část u části dílů uspořádal Karel Liebscher. Edice má 14 dílů vydaných v 15 svazcích . Původně dílo vycházelo na pokračování v sešitech. Místa jsou probírána spíše výběrově než systematicky.

Stav

Dobrý

odřené hrany desek

Skladem pro e-shop Odešleme do 14. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, odřené hrany desek
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	523
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2023 10:35
Číslo položky:	517596

O autorech

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora

František Herites

František Herites byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel. Narodil se ve Vodňanech jako František Josef Emanuel, syn tamního lékárníka a purkmistra Antonína Karla Heritese a jeho manželky Anny, dcery lékárníka Emanuela Sehnala z Netolic. Roku 1869 absolvoval gymnázium v Písku, kde se sblížil s Otakarem Mokrým a Josefem Holečkem. S Josefem Kálalem a Janem Dunovským vydal studentský almanach Anemonky , jehož byl redaktorem. Po tříleté lékárnické praxi vystudoval na otcovo přání farmacii na Karlově univerzitě v Praze a ve Štýrském Hradci, kde absolvoval jako magistr a působil jako lékárenský praktikant. Odtud odešel pracovat do Rožnova, Netolic a do Prahy. 30. června roku 1880 se ve Vodňanech oženil se zdejší rodačkou Marií Martanovou , s níž vychoval dvě dcery. Po otcově smrti v roce 1883 převzal jeho vodňanskou lékárnu v domě na náměstí. Byl na čas i vodňanským starostou, zasloužil se o napojení jihočeských Vodňan na železnici a o zahájení úprav tamního kostela. Přizval k tomu svého přítele Mikoláše Alše. V roce 1895 zde uspořádal národopisnou výstavku, což vedlo k založení Městské galerie. Podnikání se mu nedařilo, raději psal. Když se zadlužil, v roce 1896 prodal lékárnu i rodný dům. V lednu 1896 přesídlil natrvalo do Prahy, kde s rodinou střídal podnájmy na Novém Městě. Marně sháněl místo stálého redaktora v některém časopise. A tak se stal revizorem lékárnických účtů, od r. 1897 také sekretářem Lékárnického grémia, a zůstal v zaměstnání až do penzionování v roce 1925. Tři roky byl redaktorem Časopisu českých lékárníků . Souběžně byl redaktorem Máje a v tomto nakladatelství i pracoval. Napsal mnoho povídek, črt a fejetonů do různých časopisů: Český svět, Domácí krb, Osvěta, Lidové noviny, Lumír, Národní listy, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha, Květy, Máj, Světozor. Jeho jednoduché povídky s maloměstskými příběhy byly oblíbené u části...

Více od autora