Knihy
Beletrie
Česká literatura
František Herites
Tajemství strýce Josefa

František Herites
Tajemství strýce Josefa

1948 | Nakladatelství ELK

Povídka o mladém vědci, který je nucen opustit studia v cizině, aby zachránil rodinné jmění v podobě upadající lékárny. Ve vyprávění, opírajícím se o rodinnou kroniku, kreslí autor galerii postav a postaviček z rodného vodňanského prostředí v době kolem roku 1830. Povídka o mladém vědci, který je nucen opustit studia v cizině, aby zachránil rodinné jmění v podobě upadající lékárny. Ve vyprávění, opírajícím se o rodinnou kroniku, kreslí autor galerii postav a po…staviček z rodného vodňanského prostředí v době kolem roku 1830.

s kódem LETO26: 48 Kč

Stav

Velmi dobrý

lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
Editor:	Božena Heritesová
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Národní klenotnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 10. 2024 15:20
Číslo položky:	1025748

O autorovi

František Herites

František Herites byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel. Narodil se ve Vodňanech jako František Josef Emanuel, syn tamního lékárníka a purkmistra Antonína Karla Heritese a jeho manželky Anny, dcery lékárníka Emanuela Sehnala z Netolic. Roku 1869 absolvoval gymnázium v Písku, kde se sblížil s Otakarem Mokrým a Josefem Holečkem. S Josefem Kálalem a Janem Dunovským vydal studentský almanach Anemonky , jehož byl redaktorem. Po tříleté lékárnické praxi vystudoval na otcovo přání farmacii na Karlově univerzitě v Praze a ve Štýrském Hradci, kde absolvoval jako magistr a působil jako lékárenský praktikant. Odtud odešel pracovat do Rožnova, Netolic a do Prahy. 30. června roku 1880 se ve Vodňanech oženil se zdejší rodačkou Marií Martanovou , s níž vychoval dvě dcery. Po otcově smrti v roce 1883 převzal jeho vodňanskou lékárnu v domě na náměstí. Byl na čas i vodňanským starostou, zasloužil se o napojení jihočeských Vodňan na železnici a o zahájení úprav tamního kostela. Přizval k tomu svého přítele Mikoláše Alše. V roce 1895 zde uspořádal národopisnou výstavku, což vedlo k založení Městské galerie. Podnikání se mu nedařilo, raději psal. Když se zadlužil, v roce 1896 prodal lékárnu i rodný dům. V lednu 1896 přesídlil natrvalo do Prahy, kde s rodinou střídal podnájmy na Novém Městě. Marně sháněl místo stálého redaktora v některém časopise. A tak se stal revizorem lékárnických účtů, od r. 1897 také sekretářem Lékárnického grémia, a zůstal v zaměstnání až do penzionování v roce 1925. Tři roky byl redaktorem Časopisu českých lékárníků . Souběžně byl redaktorem Máje a v tomto nakladatelství i pracoval. Napsal mnoho povídek, črt a fejetonů do různých časopisů: Český svět, Domácí krb, Osvěta, Lidové noviny, Lumír, Národní listy, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha, Květy, Máj, Světozor. Jeho jednoduché povídky s maloměstskými příběhy byly oblíbené u části...

Více od autora