Emil Artur Longen
Král komiků

1927 | Nakladatelství Adolf Synek

Román, který vyšel poprvé v r. 1927, líčí začátek herecké kariéry žižkovského proletářského synka s komediálním talentem v době první světové války. Je to volné zpracování začátků umělecké dráhy Vlasty Buriana. V knize uvedeny také úryvky z nedokončených pamětí Vlasty Buriana, připravovaných Josefem Trägrem. Román, který vyšel poprvé v r. 1927, líčí začátek herecké kariéry žižkovského proletářského synka s komediálním talentem v době první světové války. Je to volné zpracování začátků umělecké dráhy Vlast…y Buriana. V knize uvedeny také úryvky z nedokončených pamětí Vlasty Buriana, připravovaných Josefem Trägrem.

Stav

Mírně opotřebená

lepená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lepená obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	290
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Emil Artur Longen
Edice:	Humoristická knihovna Veselá četba
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2026 10:11
Číslo položky:	1728521

O autorovi

Emil Artur Longen

Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Artur Pitterman, křtěný Emil Václav František byl český dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř. Emil Artur Pittermann byl synem notáře z Vlašimi. Vystudoval gymnázium v Benešově, od roku 1904 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Františka Thieleho. Z akademie byl vyloučen v roce 1908 za kázeňské přestupky. Pitterman byl všestranně nadaný, ale často neukázněný, díky tomu se o něm šířily fámy a legendy. Již za studií se podílel na vytvoření malířské skupiny Osma, jejímiž členy byli např. Emil Filla a Bohumil Kubišta. Jako malíř inklinoval zprvu k postimpresionismu a expresionismu, později byl ovlivněn kubismem a sociálními motivy. Kromě obrazů tvořil kresby, ilustrace a karikatury do svých knih a časopisů. Současně ho okouzlilo prostředí divadla a kabaretu. Od roku 1909 už pod pseudonymem Longen spolupracoval s Eduardem Bassem. V následujících dvaceti letech se z Pittermanna stala výrazná osobnost pražských kabaretů, působil v Červené sedmě, Lucerně, Montmartru, Na poříčí a Rokoku. V roce 1920 založil v Praze kabaret Bum a Revoluční scénu. V Revoluční scéně poprvé dramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka s Karlem Nollem v hlavní roli, a Kischovu povídku Nanebevstoupení Tonky Šibenice, kde ústřední roli hrála Longenova žena Xena. Nějaký čas působil také v zahraničí; v Paříži, Lublani a Berlíně, kde měl vlastní scénu Wilde Bühne . Přes Brno se vrátil do Prahy, kde v červnu 1925 založil spolu s režisérem Vladimírem Gamzou soubor Sečesteal , který se však dlouho při životě neudržel. Poté Longen přišel do Divadla Vlasty Buriana, kde působil jako dramaturg a herec, psal pro ně i úspěšné komedie, některé byly i zfilmovány a dodnes patří u publika k těm nejoblíbenějším. Byly to např. hry C. a k. polní maršálek, Kasta pro sebe, V tlamě velryby a Už mě vezou. Longen mě...

Více od autora