Knihy
Výhodné komplety
Jaromír Neumann
KOMPLET 25X Camille Corot + Václav Špála + Thom...

Jaromír Neumann: KOMPLET 25X Camille Corot + Václav Špála + Thomas Gainsborough + Leonardo da Vinci + Karel Purkyně + Tizian + Paul Gauguin + Nicolas Poussin + Antonín Chittussi + Auguste Renoir + Paul Cézanne + Michelangelo + Henri de Toulouse-Lautrec + Max Švabinský + Henri Matisse + Rudolf Kremlička + Honoré Daumier + Pieter Bruegel + Claude Monet + Luděk Marold + Petrus Paulus Rubens + Vojtěch Hynais + Adolf Kosárek + Josef Mánes + Vincent van Gogh

Jaromír Neumann, Hana Volavková, Miroslav Lamač, Oldřich J Blažíček, Eva Petrová, Eva Petrová, Jiří Kotalík, Miroslav Míčko, Jaromír Pečírka, Jan Sedlák, Vojtěch Volavka, Ivo Krsek, Jan Marius Tomeš, Luděk Novák, Marie Mžyková, Tomáš Vlček, Vlastimil Fiala, Olga Macková, Luděk Marold, Markéta Theinhardt, Eva Reitharová, Jana A Brabcová, Oldřich Blažíček, Jaroslav Kučera, Camille Corot, Dagmar Bílková, Peter Paul Rubens
KOMPLET 25X Camille Corot + Václav Špála + Thomas Gainsborough + Leonardo da Vinci + Karel Purkyně + Tizian + Paul Gauguin + Nicolas Poussin + Antonín Chittussi + Auguste Renoir + Paul Cézanne + Michelangelo + Henri de Toulouse-Lautrec + Max Švabinský + Henri Matisse + Rudolf Kremlička + Honoré Daumier + Pieter Bruegel + Claude Monet + Luděk Marold + Petrus Paulus Rubens + Vojtěch Hynais + Adolf Kosárek + Josef Mánes + Vincent van Gogh

1962 | Nakladatelství Odeon

Obsažené svazky:

Leonardo da Vinci 1975 (77 s., 1. vyd.)
Paul Gauguin 1978 (83 s., 1. vyd.)
Petrus Paulus Rubens 1990 (109 s., 1. vyd.)
Vojtěch Hynais 1990 (108 s., 1. vyd.)
Thomas Gainsborough, Monografie 1989 (82 s., 1. vyd.)
Luděk Marold, [Monografie s ukázkami z malířského d... 1988 (80 s., 1. vyd.)
Nicolas Poussin, Monografie 1987 (86 s. : il, 1. vyd.)
Adolf Kosárek, [monografie s ukázkami z výtvarného d... 1984 (83 s., 1. vyd.)
Henri de Toulouse-Lautrec, Monografie s ukázkami z malířského dí... 1985 (83 s., 1. vyd.)
Camille Corot 1983 (81 s., 1. vyd.)
Claude Monet 1982 (79 s., 1. vyd.)
Karel Purkyně 1962 (83 s., 1. vyd.)
Michelangelo, Obrázková monografia 1975 (78 s., 1. vyd.)
Paul Cézanne 1970 (82 s., 1. vyd.)
Henri Matisse 1967 (80 s., 1. vyd.)
Vincent van Gogh 1966 (80 s., 1. vyd.)
Pieter Bruegel 1965 (84 s., 1. vyd.)
Auguste Renoir 1963 (85 s., 1. vyd.)
Tizian 1976 (79 s., 1. vyd.)
Rudolf Kremlička 1964 (79 s., 1. vyd.)
Honoré Daumier 1981 (80 s., 1. vyd.)
Max Švabinský 1977 (82 s., 1. vyd.)
Antonín Chittussi 1980 (76 s., 1. vyd.)
Václav Špála 1972 (81 s., 1. vyd.)
Josef Mánes 1970 (69 s., 1. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	77 + 83 + 109 + 108 + 82 + 80 + 86 + 83 + 83 + 81 + 79 + 83 + 78 + 82 + 80 + 80 + 84 + 85 + 79 + 79 + 80 + 82 + 76 + 81 + 69
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Mánes, Max Švabinský, Leonardo da Vinci, Paul Gauguin, Michelangelo Buonarroti, Henri Matisse, Vladimír Fyman, Karel Purkyně, Milan Posselt, Václav Špála, Ladislav Neubert, Adolf Kosárek, Pieter Bruegel, Auguste Renoir, Vojtěch Hynais, Antonín Chittussi, Honoré Daumier, Thomas Gainsborough
Edice:	2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 13, 14, 16, 17, 19, 20, 22, 27, 31, 32, 36, 38, 39, 42, 43, 44. svazek ed. 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 13, 14, 16, 17, 19, 20, 22, 27, 31, 32, 36, 38, 39, 42, 43, 44. svazek ed. Malá galerie, Malá galéria, V Redakci výtvarného umění, Klub čtenářů, Bibliogr
Vydání:	Vydání Pečírkova textu druhé, výňatků z Leonardových záznamů první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2023 8:30
Číslo položky:	608699

O autorech

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora

Hana Volavková

Hana Volavková byla česká historička umění, ředitelka Židovského muzea v Praze. Narodila se jako Hana Frankensteinová v židovské rodině drobných podnikatelů v Jaroměři. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové se chtěla stát učitelkou, nakonec se ale rozhodla pro dějiny umění. V letech 1924–1929 studovala historii a dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studia ukončila obhajobou rigorózní práce roku 1929. Po ukončení studií pracovala v pražské Městské knihovně a později jako vedoucí knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze , publikovala své první odborné texty. Zároveň byla kurátorkou výstav a redigovala výstavní katalogy, krátkými texty přispívala do časopisů. Na některých projektech spolupracovala se svým budoucím manželem, významným českým historikem umění Vojtěchem Volavkou, za něhož se provdala v roce 1933. V té době přestoupila ke katolictví a svého syna Jana, který se narodil o rok později, vychovávala k české kultuře. Manželé se ještě před válkou rozvedli, ale žili společně. Jan, který působil většinu svého života ve Spojených státech, je světově uznávaným psychiatrem. Pro svůj židovský původ byla Hana Volavková v roce 1939 propuštěna z práce, ale odmítla odejet se synem do Londýna, kde v té době přednášel na konferenci Vojtěch Volavka.. Ten se s ní pak znovu oženil roku 1942, aby ji uchránil před deportací do koncentračního tábora. V roce 1943 dostala nabídku připojit se k malému týmu, který při pražské Židovské náboženské obci budoval muzeum z liturgických předmětů, knih a archiválií shromážděných ze všech tehdy existujících židovských obcí v tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Ve válečném Ústředním židovském muzeu se podílela na tvorbě sbírek a na přípravě instalací, které ovšem nebyly přístupny veřejnosti. V únoru 1945 by...

Více od autora