Ferdinand Schulz
2 díla v 1 svazku : Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního + Jiří z Poděbrad

1868 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých

Biografický medailon "husitského krále" Jiřího z Poděbrad doplněný pojednáním o politicko-společenské realitě českých zemí 15. století. Biografický medailon "husitského krále" Jiřího z Poděbrad doplněný pojednáním o politicko-společenské realitě českých zemí 15. století.

Obsažené svazky:

Jiří z Poděbrad 1868 (312 s.)
Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního 1868 Svazek druhý (199 +)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená lehce opotřebené desky, desky s oděrkami, lehce zašlé stránky, razítka a polepky z knihovny	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Mírně opotřebená zkosený hřbet	KOMPLET Skladem pro e-shop	2 499 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	199 + 312
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Matice lidu, Matice lidu roč. II.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 4. 2026 12:8
Číslo položky:	1688652

O autorech

Ferdinand Schulz

Ferdinand Schulz byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik. Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy – Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady . Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo. V srpnu ...

Více od autora

František Bronislav Kořínek

František Bronislav Kořínek byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel. Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny a ruštiny . Psal také články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku. Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby. František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou , se kterou měl tři syny a dceru.

Více od autora