Arsén Pohribný
Jan Trampota

1959 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Úvodní studie rozebírá malířovo dílo a všímá si různých období v tvůrčím umělcově vývoji. Většina reprodukcí obrazů je černobílých, celostránkových, s několika barevnými přílohami. Úvodní studie rozebírá malířovo dílo a všímá si různých období v tvůrčím umělcově vývoji. Většina reprodukcí obrazů je černobílých, celostránkových, s několika barevnými přílohami.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	16 s., [31] s. obr. příl., [7] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Trampota
Edice:	Nové prameny
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2026 13:53
Číslo položky:	1764558

O autorovi

Arsén Pohribný

Arsen Pohribný byl český historik umění slovenského původu, sběratel a kritik umění 20. století, který po sovětské okupaci strávil druhou polovinu svého života v emigraci v Itálii a v Německu. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval dějiny umění a národopis a estetiku . V letech 1952–1958 odborným asistentem na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze u prof. J. Pečírky. V letech 1961–1963 byl tajemníkem Klubu umělců Mánes a bibliografem v Národní a universitní knihovně . Od roku 1952 je činný jako umělecký kritik . V roce 1967 se stal spoluzakladatelem Klubu konkretistů, pro který organizoval desítky skupinových a individuálních výstav. Od 60. let 20. století se také zabýval naivním uměním, o kterém mimo jiné řekl: „Obecně řečeno, vždy mě zajímaly všechny periferie výtvarného umění a naivní umění je jednou z nich.“ Pohribný byl jedním z prvních výtvarných teoretiků, kteří české naivní umění koncepčně zpracovali a dokumentovali. V roce 1963 připravil v pražském Mánesu první soubornou výstavu českého neprofesionálního umění a v roce 1967 vydalo nakladatelství Artia v spolupráci s Pohribným obsáhlou knihu Československé naivní umění a v Mladé frontě knihu Bosé nožky . V roce 1968 emigroval do Itálie, kde byl činný jako výstavní manažer a kritik. V letech 1974–1992 působil jako profesor dějin umění na Fachhochschule v Darmstadtu v Německu. Po celou dobu své emigrace nepřestával sledovat a glosovat domácí výtvarnou scénu a řadě tvůrců pomohl uspořádat v zahraničí jejich výstavy. Po sametové revoluci inicioval oživení Klubu konkrétistů, který spoluzakládal v roce 1967 a představil českému publiku řadu zahraničních umělců zejména z oblasti l’Art Brut. Poslední léta svého života zasvětil publikacím a výstavám tvůrců jemu nejbližším (Marková, Schmidtová, Zem...

Více od autora