Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar

Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar : Díl 1-2

1906 | Nakladatelství Unie

Obsažené svazky:

Jan Maria Plojhar 1906 Díl 1 (211 s., 4. vyd.)
Jan Maria Plojhar 1906 Díl druhý (231 s., 4. vyd.)

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 179 Kč

Stav

Dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý ex libris původního majitele, flíčky, polokožená, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	249 Kč
Stav Velmi dobrý patrné flíčky při vazbě na stránkách - viz foto	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~ 239 Kč
Stav Dobrý desky s oděrkami	Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná, polokožená, zlacená horní ořízka
Počet stran:	211 + 231
Jazyk:	česky
Edice:	17, 18. svazek ed. 17, 18. svazek ed. Spisy Julia Zeyera
Vydání:	Čtvrté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 12:0
Číslo položky:	1666427

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora