Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar : Díl 1-2

1918 | Nakladatelství Unie

Román z 2. poloviny 19. století o střetnutí české hrdosti s německou nadutostí. Román z 2. poloviny 19. století o střetnutí české hrdosti s německou nadutostí.

Obsažené svazky:

Jan Maria Plojhar 1919 Díl 1 (211 s., 9. vyd.)
Jan Maria Plojhar 1919 Díl 2 (231 s., 9. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce prasklá, stránky drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená vazba lehce prasklá, stránky drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	59 Kč
	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	~~149 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce prasklá, stránky drží
Vazba:	převazba
Počet stran:	211 + 231
Jazyk:	česky
Edice:	17, 18, 1718. svazek ed. 17, 18, 1718. svazek ed. Spisy Julia Zeyera
Vydání:	8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 6. 2026 8:37
Číslo položky:	1773939

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora