Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Mapy a atlasy
František Štůla
Illustrovaný zeměpis všech dílů světa

František Štůla: Illustrovaný zeměpis všech dílů světa

František Štůla, František Koláček, Viktor Dvorský, Bohuslav Horák, V Dvorský, Vladimír Josef Novák, Vladislav Novák, Klaus K Urban, Kl. Urban, B Horák
Illustrovaný zeměpis všech dílů světa : rukověť zeměpisu všeobecného i zvláštního (oblastního) - Díl první

1923 | Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského

Součástí souboru:

Illustrovaný zeměpis všech dílů světa 1923 (3 svazky, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Převazba + pův.celoplátěná
Počet stran:	xi, 447 s., [12] s. obr. příl., 2 mapy
Jazyk:	česky
Editor:	František Machát
Vydání:	2., rozmn. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 8:6
Číslo položky:	1408833

O autorech

František Štůla

Narozen 1.10.1883 v Neveklově, zemřel 29.11.1943 v Praze. PhDr., profesor hospodářského zeměpisu, publikace a překlad z oboru.

Více od autora

František Koláček

František Koláček byl matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně. Narodil se jako jediné dítě Kláře a radnímu města Slavkova Janu Koláčkovi . V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na pražské univerzitě. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve Vídni, na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu v Brně, se stal profesorem na Slovanském gymnáziu. V roce 1882 habilitoval na německé technice v Brně. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof. Augusta Seydlera v roce 1891. V roce 1900 se vrátil do Brna jako profesor experimentální fyziky na českou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí. Po dvou letech byl znovu jmenován do Prahy, kde nakonec zůstal. V Brně jej vystřídal Vladimír Novák. Zemřel na srdeční mrtvici. S manželkou Aloisií měl dceru Hermínu a syna Františka, který se v roce 1918 stal profesorem geografie na Masarykově univerzitě v Brně. Zabýval se optikou, termodynamikou, akustikou, hydrodynamikou a teorií elektromagnetického vlnění. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii Lummerově planparalelní desce, ale i v práci o magnetostrikci a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním. Jeho žák František Záviška, shrnul jeho vědeckou práci takto: ....

Více od autora