Vladimir Sergejevič Solov‘jev: Idea nadčlověka

Vladimir Sergejevič Solov‘jev, Vladimir Sergejevič Soloviev, Vladimír Sergejevič Solov'jov
Idea nadčlověka

1997 | Nakladatelství Votobia

Zatímco západní filosofie soustavně rozbíjela, ničila a štěpila, ruská náboženská filosofie se snažila najít komplexní smysl světa, opodstatnění lidské existence. Nalezla je v křesťanství. Vladimír Solovjev byl jejím prvním a dosud nejvýznamnějším zástupcem. Jeho filosofii můžeme označit za filosofii celistvosti, v níž… hrají ustřední roli tři pojmy: dobro, pravda a krása. Z etického pohledu je jeho filosofie naukou právě křesťanské lásky, kterou její autor potvrdil vlastním životem, kdy často rozdal poslední peníze i šatstvo.

Sborník: O úpadku středověkého myšlení; Na cestě k pravé filosofii; Idea nadčlověka; Krása v přírodě; Obecný smysl umění; První krok ke kladné estetice. Z ruského originálu přeložil Alan Černohous. Zatímco západní filosofie soustavně rozbíjela, ničila a štěpila, ruská náboženská filosofie se snažila najít komplexní smysl světa, opodstatnění lidské existence. Nalezla je v křesťanství. Vladimír So…lovjev byl jejím prvním a dosud nejvýznamnějším zástupcem. Jeho filosofii můžeme označit za filosofii celistvosti, v níž hrají ustřední roli tři pojmy: dobro, pravda a krása. Z etického pohledu je jeho filosofie naukou právě křesťanské lásky, kterou její autor potvrdil vlastním životem, kdy často rozdal poslední peníze i šatstvo.

Sborník: O úpadku středověkého myšlení; Na cestě k pravé filosofii; Idea nadčlověka; Krása v přírodě; Obecný smysl umění; První krok ke kladné estetice. Z ruského originálu přeložil Alan Černohous.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	156
Jazyk:	česky
ISBN10:	807198230X
ISBN:	9788071982302
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Velká řada
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	26. 7. 2025 15:32
Číslo položky:	1318734

O autorech

Vladimir Sergejevič Solov‘jev

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Více od autora