Vladimir Sergejevič Solov‘jev: Ospravedlnění dobra

Vladimir Sergejevič Solov‘jev, Vladimír Sergejevič Solov'jov
Ospravedlnění dobra

2002 | Nakladatelství Refugium Velehrad-Roma

Základní etický úkol člověka spočívá výlučně ve zdokonalování vlastní danosti: princip etického růstu se opírá o tři city lidské přirozenosti . Tyto city ztělesňují "dobrou přirozenost člověka"! Svědomitý rozum zobecňuje pohnutky dobré přirozenosti a mění je na zákon - mravní zákon transformoval obsah dobrých citů do f…ormy všeobecně závazného požadavku. Naplnění mravního principu se však nemůže zaměřit pouze na osobní život jednotlivce, neboť se jedná rovněž o kolektivní proces, probíhající v rodině, národu i celém lidstvu. Zdokonalení rodiny, národa i lidstva... Solovjov zde nachází cestu lidstva k bezpodmínečnému mravnímu řádu, k Božímu království. V rámci dokonalé koordinace osobního mravního úsilí a organizovaného mravního kolektivního procesu dochází k definitivnímu prosazení Dobra. Ruský mystik velice originálním způsobem odkrývá návaznost požadavků Kristovy morálky na přirozené lidské úsilí o dobro. Pc. L1e6 Základní etický úkol člověka spočívá výlučně ve zdokonalování vlastní danosti: princip etického růstu se opírá o tři city lidské přirozenosti . Tyto city ztělesňují "dobrou přirozenost člověka"! Svědo…mitý rozum zobecňuje pohnutky dobré přirozenosti a mění je na zákon - mravní zákon transformoval obsah dobrých citů do formy všeobecně závazného požadavku. Naplnění mravního principu se však nemůže zaměřit pouze na osobní život jednotlivce, neboť se jedná rovněž o kolektivní proces, probíhající v rodině, národu i celém lidstvu. Zdokonalení rodiny, národa i lidstva... Solovjov zde nachází cestu lidstva k bezpodmínečnému mravnímu řádu, k Božímu království. V rámci dokonalé koordinace osobního mravního úsilí a organizovaného mravního kolektivního procesu dochází k definitivnímu prosazení Dobra. Ruský mystik velice originálním způsobem odkrývá návaznost požadavků Kristovy morálky na přirozené lidské úsilí o dobro. Pc. L1e6

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	584
Jazyk:	česky
ISBN10:	808604596X
ISBN:	9788086045962
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Studie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Velehrad
Vystaveno:	18. 8. 2025 12:13
Číslo položky:	1349212

O autorech

Vladimir Sergejevič Solov‘jev

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Více od autora