Vladimir Sergejevič Solov‘jev: Kritika abstraktních principů

Vladimir Sergejevič Solov‘jev, Vladimír Solovjov, Vladimir Sergejevič Soloviev
Kritika abstraktních principů

2003 | Nakladatelství Refugium Velehrad-Roma

Abstraktní principy zosobňují dílčí ideje, které jsou abstrahovány z celku, potvrzovány ve své výlučnosti, a proto také ztrácejí vlastní pravdivost. Solovjovova kritika abstraktních principů vychází z definování jejich dílčího významu a poukazuje na vnitřní rozporuplnost, do níž ve snaze zaujmout pozici celku upadají. …Razantní odmítnutí role abstraktních principů v etické, gnozeologické a estetické oblasti... Kritika se opírá o pojetí čehosi, co je skutečně celistvé čili všejednotné: všejednotnost ve formě božské moudrosti může překonat rozpolcenost lživých abstraktních principů! Pc. L6g Abstraktní principy zosobňují dílčí ideje, které jsou abstrahovány z celku, potvrzovány ve své výlučnosti, a proto také ztrácejí vlastní pravdivost. Solovjovova kritika abstraktních principů vychází z… definování jejich dílčího významu a poukazuje na vnitřní rozporuplnost, do níž ve snaze zaujmout pozici celku upadají. Razantní odmítnutí role abstraktních principů v etické, gnozeologické a estetické oblasti... Kritika se opírá o pojetí čehosi, co je skutečně celistvé čili všejednotné: všejednotnost ve formě božské moudrosti může překonat rozpolcenost lživých abstraktních principů! Pc. L6g

Stav

Dobrý

známky po polití, jinak v pořádku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, známky po polití, jinak v pořádku
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	505
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086715035
ISBN:	9788086715032
Překladatel:	Alan Černohous
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Studie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Velehrad
Vystaveno:	4. 6. 2026 16:56
Číslo položky:	1781991

O autorech

Vladimir Sergejevič Solov‘jev

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Více od autora