Pavol Országh Hviezdoslav
Hviezdoslav : Výbor z jeho příležitostných básní, vydaný k 100. výročí narození

1949 | Nakladatelství Ministerstvo informací a osvěty

Básne: Úvodná: Azyl. Žalmy a hymny: Žalm na tisícročnú pamiatku vierozvestov sv. Cyrila a Metodeja, Veni Sancte, Žalm pri závierke roku, Žalm žaloby, De profundis, Hviezda viery, A ešte pôst !, Prosba, K Tatrám, Advent, Na Veľký piatok, Hymn vzkriesenia, Hviezdnaté nebo, S temena hôr, Hymn jarný, Blízko si, Pane !, Pre…d Madonou Sixtínskou,Žalm života. Sonety: /1886/, Letorosty I. : /1885/, Letorosty II. /1886/7/: 26. novembra 1886, Na Silvestra, Na Nový rok, Čierny rok, Čierny rok I., II., III., IV., Za mladosťou, Elegie /Príď, jaro, príď !-Za jarom leto, Na dušičky/, Srdce, Pustý dom. Letorosty III. /1893-1895/: Dohviezdny večer, Na Nový rok, Siedmeho januára, Vzdych, Pieseň, 2. februára, Na Dorotu, 17. februára, Elegie pôstne, Gladiátorom, Piesne, Ódy, Moje žiale, Cestou života, Naše sbierky, Na oceáne, Otava, 2. novembra. V pamäť: Roľník, Priadka, Nový život. Básne: Úvodná: Azyl. Žalmy a hymny: Žalm na tisícročnú pamiatku vierozvestov sv. Cyrila a Metodeja, Veni Sancte, Žalm pri závierke roku, Žalm žaloby, De profundis, Hviezda viery, A ešte pôst !, Prosba…, K Tatrám, Advent, Na Veľký piatok, Hymn vzkriesenia, Hviezdnaté nebo, S temena hôr, Hymn jarný, Blízko si, Pane !, Pred Madonou Sixtínskou,Žalm života. Sonety: /1886/, Letorosty I. : /1885/, Letorosty II. /1886/7/: 26. novembra 1886, Na Silvestra, Na Nový rok, Čierny rok, Čierny rok I., II., III., IV., Za mladosťou, Elegie /Príď, jaro, príď !-Za jarom leto, Na dušičky/, Srdce, Pustý dom. Letorosty III. /1893-1895/: Dohviezdny večer, Na Nový rok, Siedmeho januára, Vzdych, Pieseň, 2. februára, Na Dorotu, 17. februára, Elegie pôstne, Gladiátorom, Piesne, Ódy, Moje žiale, Cestou života, Naše sbierky, Na oceáne, Otava, 2. novembra. V pamäť: Roľník, Priadka, Nový život.

Vyberte kus s kódem POETLE: 36 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Mírně opotřebená razítka z knihovny	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	53, [4]
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Malá knihovna informací
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 14:29
Číslo položky:	895054

O autorovi

Pavol Országh Hviezdoslav

Pavol Országh Hviezdoslav byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel, jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec. Narodil se na Oravě na severním Slovensku jako třetí dítě chudého zemana. Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka – krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii. V době studií pracoval jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii. V květnu roku 1918 vedl slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně ...

Více od autora