Ludvík Večeřa, Otto Boček, Václav Černík
Jablka + Hrušky + Švestky a třešně - 3x pomologie

1969 | Státní zemědělské nakladatelství

Doplněné vydání příručky obsahuje kromě obecného výkladu o původu, botanickém zařazení a názvosloví, týkajícím se hrušní, rozpis biologických znaků a vlastností jednotlivých odrůd. Před klasifikačními tabulkami je obsáhlá partie podrobných pomologických popisů odrůd tržního, všeobecného a místního významu, doprovázenýc…h barevnými vyobrazeními. Doplněné vydání příručky obsahuje kromě obecného výkladu o původu, botanickém zařazení a názvosloví, týkajícím se hrušní, rozpis biologických znaků a vlastností jednotlivých odrůd. Před klasifikačními… tabulkami je obsáhlá partie podrobných pomologických popisů odrůd tržního, všeobecného a místního významu, doprovázených barevnými vyobrazeními.

Obsažené svazky:

Švestky a třešně, Malá pomologie 1965 3 (332 s., 1. vyd.)
Hrušky 1969 (221 , 17 nečíslovaných, 2. vyd.)
Jablka 1960 (270 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~
Stav Dobrý zašlé desky, lehce zašlá ořízka	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	221 + 270 + 332
Jazyk:	česky
Edice:	Rostlinná výroba, Malá zahradnická knižnice, Malá pomologie, 1, 3. svazek ed. 1, 3. svazek ed. Malá zahradnická knižnice. Malá pomologie, Zemědělská výroba
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 10. 2026 19:4
Číslo položky:	1966494

O autorech

Ludvík Večeřa

Narodil se roku 1918 ve Velkém Meziříčí, zemřel předčasně v Praze, v roce 1975. Byl vyučeným ovocnářem, ale věnoval se ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích především růžím. S obdivuhodnou akribií zkoumal progresivní metody šlechtění a pěstování růží, výsledky své práce průběžně publikoval. Věnoval se testování světového sortimentu a pochopitelně i šlechtění, vytvořil téměř dvacet nových sort, ne u všech stihl, bohužel, osobně dokončit uznávací řízení. Velice záslužná je pak Večeřova činnost na poli organizace odborného života, připomeňme, že byl jedním z hlavních iniciátorů založení našeho Rosa klubu.

Více od autora

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…