Karel Kohout
Jablka

1960 | Státní zemědělské nakladatelství

Praktická pěstitelská příručka uvádí pomologický popis 112 odrůd jablek, obsažených vesměs v celostátních sortimentech, v listině povolených odrůd i ČSN pro ovoce, s agrotechnickými požadavky a hospodářskými vlastnostmi popisovaných odrůd. Praktická pěstitelská příručka uvádí pomologický popis 112 odrůd jablek, obsažených vesměs v celostátních sortimentech, v listině povolených odrůd i ČSN pro ovoce, s agrotechnickými požadavky a hospod…ářskými vlastnostmi popisovaných odrůd.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

popsané/pokreslené stránky

Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý popsané/pokreslené stránky	Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026	59 Kč
	Stav Dobrý zašlé desky, zašlá ořízka, lehce cítit po vlhkosti	Skladem pro e-shop Odešleme do 22. 6. 2026	699 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, popsané/pokreslené stránky
Vazba:	pevná
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
Edice:	Zemědělská výroba, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Malá zahradnická knižnice. Malá pomologie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 16:52
Číslo položky:	1753966

O autorovi

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora