Sigrid Undset
Gymnadenia : [Díl druhý]

1931 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Román vypráví příběh Paula Selmera, mladého muže s velkými sny a touhy žít dobrý a krásný život.Cesta je dlouhá a osamělá... Román vypráví příběh Paula Selmera, mladého muže s velkými sny a touhy žít dobrý a krásný život.Cesta je dlouhá a osamělá...

Součástí souboru:

Gymnadenia 1931 (2 sv. (444; 194 s.))

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Velmi dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	~~99 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý hřbet vazby lehce zašlý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)	479 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel V Rypáček
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Knihy nové doby
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2024 15:46
Číslo položky:	888813

O autorovi

Sigrid Undset

Sigrid Undsetová byla norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928. Sigrid Undsetová se narodila roku 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog Ingvald Undset . Otec probudil v Sigrid zájem o norskou historii a o četbu staroseverské literatury, zemřel však, když jí bylo dvanáct let. Sigridina matka pak zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice v kanceláři firmy Wisbeck, která v Norsku zastupovala známý koncern AEG. Roku 1907 publikovala Sigrid Undsetová své první dílo, realistický román ze současnosti Paní Marta Oulie, po kterém následovaly další tematicky podobné romány, novely a povídky , ve kterých jako jedna z prvních zachytila život současných žen a s tím související mezilidské a rodinné problémy. Undsetová se však nezabývala ani tak postavením ženy ve společnosti, jako spíše posláním ženy v manželství a rodině, které viděla v péči o rodinu a ve vytváření harmonického rodinného soužití. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou viděla v přehnaných emancipačních snahách, které podrobovala kritickému rozboru a odmítala feminismus. Působivost jejích příběhů je založena na jemné psychologické kresbě ženských postav, které nejsou vždy úspěšné, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese. V roce 1909 získala Sigrid Undsetová státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Manželství se však rozpadlo , Undsetová se odstěho...

Více od autora