Marija Jurić Zagorka
Gordana, Smrt na zlatě?

2000 | Nakladatelství Ivo Železný

Další rozsáhlý román autorky oblíbené Gričské čarodějnice nás zavádí do osmdesátých let 15. století, do doby panování uhersko-charvátského krále Matyáše Korvína, někdejšího zetě i soupeře našeho Jiřího z Poděbrad. Král, v celé Evropě uznávaný bojovník proti tureckému nebezpečí, žije už desátý rok v třetím manželství, t…entokrát s mramorově krásnou dcerou neapolského panovníka Beatricí, a ani s ní se stále nemůže dočkat legitimního potomka, který by se mohl stát následníkem jeho trůnu. Matyášovy naděje se tedy začnou upínat k levobočkovi Ivanovi, jehož matku, měšťanskou dceru Borku, kdysi velmi miloval, ale z dynastických důvodů ji musel zapudit. Matyášovy plány, jak zajistit levobočkovi následnictví však narážejí na tvrdý odpor královny Beatrice a jejího početného příbuzenstva, které si usmyslelo ovládnout země krále Matyáše a natrvalo je učinit přívěskem neapolského království. Na scénu nastupují úskoky a intriky, a protože je u toho též příslušník rodu Borgiů, - i jed. Další rozsáhlý román autorky oblíbené Gričské čarodějnice nás zavádí do osmdesátých let 15. století, do doby panování uhersko-charvátského krále Matyáše Korvína, někdejšího zetě i soupeře našeho Jiříh…o z Poděbrad. Král, v celé Evropě uznávaný bojovník proti tureckému nebezpečí, žije už desátý rok v třetím manželství, tentokrát s mramorově krásnou dcerou neapolského panovníka Beatricí, a ani s ní se stále nemůže dočkat legitimního potomka, který by se mohl stát následníkem jeho trůnu. Matyášovy naděje se tedy začnou upínat k levobočkovi Ivanovi, jehož matku, měšťanskou dceru Borku, kdysi velmi miloval, ale z dynastických důvodů ji musel zapudit. Matyášovy plány, jak zajistit levobočkovi následnictví však narážejí na tvrdý odpor královny Beatrice a jejího početného příbuzenstva, které si usmyslelo ovládnout země krále Matyáše a natrvalo je učinit přívěskem neapolského království. Na scénu nastupují úskoky a intriky, a protože je u toho též příslušník rodu Borgiů, - i jed.

Součástí souboru:

Gordana 1997 (4 sv, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	327
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023736167
ISBN:	9788023736168
Překladatel:	Dušan Karpatský
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Gordana
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2018 15:43
Číslo položky:	46609

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora